K rozhovorům obě strany přiměli vyjednávači Ligy arabských států (LAS). Průlom v jednáních přinesla dohoda o pravidlech pro parlamentní volby v příštím roce a rozdělení moci, díky níž má opozice přestat blokovat volbu prezidenta. Ten by podle opozičního poslance Alího Hasana Chálíla měl být zvolen ve čtvrtek či v pátek.

Země je bez prezidenta od konce loňského roku. Vláda Fuáda Siniory a opozice se dávno shodly, že příštím prezidentem by měl být armádní velitel Michel Sulejman, neshoda panovala ohledně složení vlády.

Hizballáh a jeho spojenci původně požadovali třetinu vládních křesel. Nakonec získal víc. V nové vládě má mít 11 ministrů, prozápadní politici o pět víc. Další tři posty přidělí prezident.

Nejhorší střety od občanské války

Politickou krizi mezi prozápadním a prosyrským táborem v Libanonu vyvolal před více než rokem odchod bloku vedeného Hizballáhem z vlády národní jednoty. Spustilo to násilnosti a vlnu politických atentátů, při nichž zahynul v prosinci i armádní generál François Hadž.

Bezpečnostní situace je nejhorší od občanské války skončené v roce 1990. Jen za tento měsíc si střety přívrženců frakcí vyžádaly nejméně 65 mrtvých.

Současná krize má ale kořeny až v roce 2005, kdy při atentátu zahynul bývalý premiér Rafík Harírí. Útok zatím nebyl vyjasněn, ale Libanonci z něj viní Sýrii. Hizballáh zůstává hlavním spojencem Sýrie, která po Harírího smrti musela z Libanonu stáhnout armádu a přišla o část vlivu.
Odborníci konflikt v širším kontextu považují za důsledek nepřátelství mezi USA a Íránem. Washington podporuje vládu proti Hizballáhu, který vznikl v 80. letech s pomocí Íránu a je jím dodnes vyzbrojován.
Tato strana také bojuje proti Izraeli a v Libanonu posílila svůj vliv v roce 2006, kdy její milice měsíc odolávaly izraelské armádě. Tehdejší válka vypukla kvůli únosu dvou izraelských vojáků do Libanonu a podle Hizballáhu v ní Izrael prohrál. Oba Izraelci jsou dodnes v zajetí, ale v bojích zahynulo na 1300 Libanonců.