Řadu svých výzev k iráckému lidu podepisoval jako "Saddám Husajn, prezident a vrchní velitel ozbrojených sil". Podobně jako při svých vystoupeních před soudem vyzýval irácký lid, aby se sjednotil a vzdoroval americké okupaci.

Za největšího nepřítele pro Irák a Araby žijící v oblasti Perského zálivu však označoval Írán, tedy stát, kterého se nejvíce obávají i Spojené státy. V osmdesátých letech vedl Husajnův Irák vleklou válku s Íránem, kde se moci chopili po svržení šáha Rézy Páhlavího militantní šíitští klerikové. Podle Husajna představoval pro Araby v oblasti Perského zálivu Teherán větší nebezpečí než Izrael.

Kdo byl Saddám Husajn

Ve svých denících, v nichž často citoval z Koránu, neprojevoval nejmenší lítost nad svými činy. Neměl ani sebevražedné sklony. Obával se jen nákazy virem HIV, jestliže jeho oděv bude prán a sušen spolu s oblečením jeho amerických strážců.

Deník v pěti rukopisných svazcích, který by měl vyjít i knižně, ukazuje i jeho lidské stránky. Objevují se v něm milostné básně věnované neznámé ženě, které jsou plné sladkobolného sentimentu, jaký je častý u nešťastně zamilovaných mladíků.

  

Saddám Husajn strávil ve vězení tři roky od léta 2003, kdy byl dopaden v úkrytu. V prosinci 2006 byl popraven za to, že poslal na smrt na 150 šíitů z vesnice Dudžajl, kde se ně něj za války s Íránem pokusili spáchat atentát.