Invaze se má uskutečnit s odstupem po oslavách 60. výročí založení Izraele, v rámci kterých navštíví v polovině května židovský stát i americký prezident George Bush. Načasování operace na léto by bylo příhodné i z vojenského hlediska.

Zásah, který bude finančně nákladný a přinese zřejmě mnoho obětí, má podle zdrojů „vyčistit Gazu“ od zbraní a zbrojních zařízení, které podle Izraelců Hamásu tajně dodává Írán a Sýrie. Armáda se pak prý z pásma stáhne a administraci převezme Egypt nebo jiná třetí strana.

Šéf zahraničně-bezpečnostního oddělení izraelského ministerstva obrany Amos Gilad, v uplynulých týdnech mnohokrát navštívil Egypt, který po lednovém masivním narušení své hranice u Rafahu vnímá situaci v pásmu Gazy jako problémovou.

Minulý týden navíc stanice Channel 2 oznámila, že Egypt poprvé zvažuje vyslání vojsk do pásma. Vyslanec Evropské unie na Blízkém východě Marc Otte už loni řekl, že mezinárodní jednotky by mohly být v Gaze nasazeny, jakmile se na tom Izraelci s Palestinci dohodnou.

Problémy s Hamásem

Izrael činí Hamás zodpovědný za neutěšenou situaci v pásmu Gazy, kterou paralyzuje izraelská blokáda zavedená kvůli neustávajícímu ostřelování jeho území palestinskými raketami. Otevřít hranice s pásmem odmítá i Egypt s odkazem, že problém musí mezi sebou vyřešit Izraelci s Palestinci.

Probíhající mírová jednání mezi Izraelem a Palestinci komplikují i sváry v palestinském politickém táboře. Izraelský premiér Ehud Olmert a předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás z hnutí Fatah se sice loni v americkém Annapolisu dohodli na plánu uzavřít mír do konce letošního roku, hnutí Hamás ale už před oznámilo, že dohoda pro něj nebude závazná.