Podle vládní statistiky vzrostl počet civilních obětí na 932, přičemž ještě v únoru jich bylo 663. Zraněno bylo v březnu 1358 civilistů, což je dokonce dvakrát více než před měsícem. Zabito bylo 54 iráckých vojáků a 102 policisté, což také přestavuje dvojnásobek únorového počtu.

Vláda také oznámila, že v březnu bylo zabito 641 teroristů, jak jsou označování nejrůznější vzbouřenci. Zadrženo jich bylo 1340.

K nárůstů násilí jednoznačně přispěla před týdnem zahájená akce premiéra Núrího Málikího, jejímž cílem bylo vytlačit z druhého největšího iráckého města, přístavu Basry, šíitské milice radikálního duchovního Muktady Sadra. To se však nepodařilo, akce uvízla v těžkých bojích, které skončily v neděli, když Sadr vyzval muže ze své Mahdího armády, aby přestali bojovat.

Jak Sadr, tak Málikí se chlubí vítězstvím. Po Sadrovi to řekl v úterý i premiér. Akci označil za úspěch, když v úterý nařizoval zastavit všechny bojové akce a skončit se zatýkáním. Ještě v neděli však na Sadrovo vyhlášení ukončení bojů reagoval slovy, že akce bude pokračovat dál.

Britové odložili odchod z Iráku

Do bojů, v nichž se irácké armádě nedařilo, před víkendem zasáhly i americké a britské jednotky. Šíitské milice Muktady Sadra se dostaly až do blízkosti baserského letiště, kde jsou dislokována britská vojska poté, co na konci loňského roku předali Basru do rukou místní samosprávy. Jeden z Britů byl zraněn, když radil iráckému velení.

Britský ministr obrany Des Brown proto v úterý v parlamentu oznámil, že Británie pozastavila stažení 1500 vojáků z Iráku. Původně chtěl Londýn snížit početní stav svých jednotek v Iráku na 2500. Situace na jihu Iráku je však taková, že podle Browna neumožňuje odchod britských sil.