Článek
„S veškerou pýchou oznamujeme, že velký džihádistický vůdce islámského odporu v Libanonu se připojil k mučedníkům. Bratr a velitel hadždž Imád Mugníja se stal mučedníkem rukama sionistických Izraelců,“ stojí ve vyjádření hnutí, které odvysílala televize Hizballáhu.
Zahynul při mohutném výbuchu auta zaznamenaném v úterý ve 22:45 v na čtvrti Kafar Sussa. Svědci i palestinské zdroje v Sýrii a Libanonu uváděli, že v autě zřejmě byla bomba. Exploze byla tak mohutná, že vyrazila i okna v pátém patře nedalekého činžáku.
Na Mugníju byla vypsána odměna 25 miliónů dolarů
Imád Mugníja byl na americkém i izraelském seznamu hledaných teroristů. Byl považován za jednoho ze strůjců únosů západních cizinců v Bejrútu v 80. letech v době občanské války v Libanonu.
Americká FBI na jeho hlavu vypsala odměnu 25 miliónů dolarů. USA mu přičítají odpovědnost za pumový útok na budovu amerického velvyslanectví v Bejrútu v dubnu 1983, při němž přišlo o život 50 lidí.
Zatykač na něj vydala také Argentina za spoluúčast na atentátu z roku 1992, kdy při explozi u izraelského velvyslanectví v Buenos Aires zahynulo 29 osob. Podle argentinské zpravodajské služby spáchal Mugníja také atentát v židovském středisku v Buenos Aires z roku 1994, při němž zahynulo 85 osob.
Mugníja jako bezpečnostní expert Hizballáhu měl údajně na starosti vojenskou kampaň s Izraelem. Izrael se jej pokusil několikrát zabít. V roce 1994 nastražil bombu do auta, které vybuchlo u domu jeho bratra. Zodpovědnost za smrt Mugníji však židovský stát ve středu odmítnul.
| Imád Mugníja |
|---|
| Vedle Usámy bin Ládina či Ajmána Zavahrího patřil dlouhá léta k nejhledanějším žijícím teroristům světa. O jeho životě se toho moc neví. |
| Šíitský muslim Mugníja se nejspíš narodil 7. prosince 1962 v jiholibanonské vesnici Tajr Dibá. Později se s rodinou přestěhoval do jižního Bejrútu. |
| Již ve čtrnácti letech vstoupil podle některých údajů do ozbrojené ochranky palestinského předáka Jásira Arafata Síla 17. Zde působil jako ostřelovač na zelené linii, která během občanské války v Libanonu rozdělovala Bejrút. |
| Bbyl odpovědný údajně za celou řadu teroristických činů po celém světě. Podle USA stál za pumovým útokem na budovu velvyslanectví v Bejrútu v dubnu 1983 (50 mrtvých) i za útoky na velitelství americké námořní pěchoty a francouzských jednotek v Bejrútu v říjnu 1983 (313 mrtvých). Byl také viněn z podílu na únosu letadla americké letecké společnosti TWA ze 14. června 1985 (během únosu byl zabit americký voják Robert Stethem). |
| V 80. letech měl na svědomí též řadu únosů občanů západních zemí v Bejrútu, například Terryho Andersona, který byl - na rozdíl od mnoha dalších, kteří byli zabiti - propuštěn v roce 1991. |
| Mugníja byl údajně odpovědný i za bombový atentát ze 17. března 1992, při kterém u izraelského velvyslanectví v Buenos Aires zahynulo 29 lidí a více než 200 bylo raněno. K útoku se přihlásila palestinská extremistická skupina Islámský džihád, se kterou Hizballáh spolupracoval. Za tento útok na něj argentinské úřady vydaly v listopadu 1991 zatykač. Podle zprávy argentinské zpravodajské služby SIDE z července 2003 byl odpovědný i za atentát z 18. července 1994 v židovském středisku v Buenos Aires (85 mrtvých). |
| Podle nepotvrzených zpráv podstoupil Mugníja plastickou operaci, a zmizel tak svým pronásledovatelům. |
| Jeho spojení s teroristickou sítí Al-Kajdá je podle některých expertů prokázané. Se členy Al-Kajdy se údajně sešel již v roce 1993, pravděpodobně měl podíl i na útocích na americká velvyslanectví v Africe v roce 1998. |
| Jeho jméno se objevilo i v souvislosti s útoky v New Yorku a Washingtonu z 11. září 2001. Společné operace bin Ládina a Mugníji měly údajně přímou podporu Íránu. |
| Podle některých zpráv také spolupracoval v posledních letech na útocích v Iráku s abú Músá Zarkávím, který byl zabit v červnu 2006. |