„S veškerou pýchou oznamujeme, že velký džihádistický vůdce islámského odporu v Libanonu se připojil k mučedníkům. Bratr a velitel hadždž Imád Mugníja se stal mučedníkem rukama sionistických Izraelců,“ stojí ve vyjádření hnutí, které odvysílala televize Hizballáhu.

Zahynul při mohutném výbuchu auta zaznamenaném v úterý ve 22:45 v na čtvrti Kafar Sussa. Svědci i palestinské zdroje v Sýrii a Libanonu uváděli, že v autě zřejmě byla bomba. Exploze byla tak mohutná, že vyrazila i okna v pátém patře nedalekého činžáku.

Na Mugníju byla vypsána odměna 25 miliónů dolarů

Imád Mugníja byl na americkém i izraelském seznamu hledaných teroristů. Byl považován za jednoho ze strůjců únosů západních cizinců v Bejrútu v 80. letech v době občanské války v Libanonu.

Americká FBI na jeho hlavu vypsala odměnu 25 miliónů dolarů. USA mu přičítají odpovědnost za pumový útok na budovu amerického velvyslanectví v Bejrútu v dubnu 1983, při němž přišlo o život 50 lidí.

Zatykač na něj vydala také Argentina za spoluúčast na atentátu z roku 1992, kdy při explozi u izraelského velvyslanectví v Buenos Aires zahynulo 29 osob. Podle argentinské zpravodajské služby spáchal Mugníja také atentát v židovském středisku v Buenos Aires z roku 1994, při němž zahynulo 85 osob.

Mugníja jako bezpečnostní expert Hizballáhu měl údajně na starosti vojenskou kampaň s Izraelem. Izrael se jej pokusil několikrát zabít. V roce 1994 nastražil bombu do auta, které vybuchlo u domu jeho bratra. Zodpovědnost za smrt Mugníji však židovský stát ve středu odmítnul.

Imád Mugníja
Vedle Usámy bin Ládina či Ajmána Zavahrího patřil dlouhá léta k nejhledanějším žijícím teroristům světa. O jeho životě se toho moc neví.
Šíitský muslim Mugníja se nejspíš narodil 7. prosince 1962 v jiholibanonské vesnici Tajr Dibá. Později se s rodinou přestěhoval do jižního Bejrútu.
Již ve čtrnácti letech vstoupil podle některých údajů do ozbrojené ochranky palestinského předáka Jásira Arafata Síla 17. Zde působil jako ostřelovač na zelené linii, která během občanské války v Libanonu rozdělovala Bejrút.
Bbyl odpovědný údajně za celou řadu teroristických činů po celém světě. Podle USA stál za pumovým útokem na budovu velvyslanectví v Bejrútu v dubnu 1983 (50 mrtvých) i za útoky na velitelství americké námořní pěchoty a francouzských jednotek v Bejrútu v říjnu 1983 (313 mrtvých). Byl také viněn z podílu na únosu letadla americké letecké společnosti TWA ze 14. června 1985 (během únosu byl zabit americký voják Robert Stethem).
V 80. letech měl na svědomí též řadu únosů občanů západních zemí v Bejrútu, například Terryho Andersona, který byl - na rozdíl od mnoha dalších, kteří byli zabiti - propuštěn v roce 1991.
Mugníja byl údajně odpovědný i za bombový atentát ze 17. března 1992, při kterém u izraelského velvyslanectví v Buenos Aires zahynulo 29 lidí a více než 200 bylo raněno. K útoku se přihlásila palestinská extremistická skupina Islámský džihád, se kterou Hizballáh spolupracoval. Za tento útok na něj argentinské úřady vydaly v listopadu 1991 zatykač. Podle zprávy argentinské zpravodajské služby SIDE z července 2003 byl odpovědný i za atentát z 18. července 1994 v židovském středisku v Buenos Aires (85 mrtvých).
Podle nepotvrzených zpráv podstoupil Mugníja plastickou operaci, a zmizel tak svým pronásledovatelům.
Jeho spojení s teroristickou sítí Al-Kajdá je podle některých expertů prokázané. Se členy Al-Kajdy se údajně sešel již v roce 1993, pravděpodobně měl podíl i na útocích na americká velvyslanectví v Africe v roce 1998.
Jeho jméno se objevilo i v souvislosti s útoky v New Yorku a Washingtonu z 11. září 2001. Společné operace bin Ládina a Mugníji měly údajně přímou podporu Íránu.
Podle některých zpráv také spolupracoval v posledních letech na útocích v Iráku s abú Músá Zarkávím, který byl zabit v červnu 2006.