Článek
"Jestliže se nevypořádáme s terorismem v Afghánistánu, důsledky pocítíme jen v Afghánistánu a okolí, ale také v Londýně, Bruselu a Amsterdamu,“ hrozil Scheffer a dodal: “Toto je frontová linie v boji s terorismem".
V NATO panuje okolo mise napětí. Nedaří se ji završit, radikální hnutí Tálibán v posledních dvou letech zesílil své aktivity. Loni jeho bojovníci podnikli na 140 sebevražedných útoků, což je více než kdy dříve.
Kanada nedávno pohrozila stažením svých vojáků, jestliže ji na nebezpečném jihu nepodpoří jednotky o síle tisíc mužů z dalších zemí a pokud nedostane také další vybavení v četně vrtulníků a bezpilotních letadel. Dvoudenní zasedání má problémy vyřešit.
USA a Velká Británie naléhají na další členské země NATO, aby vyslaly vojáky na jih země, kde má radikální hnutí Tálibán nejsilnější pozice. Tam ale bojují kromě Američanů a Britů už jen Kanaďané a Nizozemci za pomoci Rumunů a Dánů. V zemi sice má své vojáky všech 26 zemí NATO, ale Německo, Španělsko, Francie, Turecko a Itálie odmítly přesunout své síly na jih, jak to činí například Česká republika. Německo ustoupit odmítlo, souhlasilo jen s vysláním dalších dvou set vojáků do sil rychlé reakce na severu země.
USA už slíbily vyslat do Afghánistánu dalších 3200 příslušníků námořní pěchoty, ale jen na půl roku. "Myslím si, že aliance tady čelí skutečnému testu,“ varovala Riceová. Všechny země NATO totiž označily nasazení v Afghánistánu za klíčové.
Británie navíc uvedla, že své síly v zemi neposílí, jak mnozí doufali. Předpokládali, že tam Spojené království předisponuje své vojáky stažené z Iráku, Britové však v kontingentu 7700 mužů vymění pěší jednotky za paradesantní.
Spory s afghánskou vládou
Misi také komplikuje narůstají napětí mezi NATO a afghánskou vládou, které vadí především vysoké ztráty civilních obětí při náletech letadel aliance. Loni si boje vyžádaly celkem 6200 obětí, a to i z řad civilistů.
Sporů je však více. Prezident Hamíd Karzáí mimo jiné odmítl, aby vyslancem OSN v zemi byl Brit Paddy Ashdown. Afghánistán vyhostil britského zaměstnance OSN Mervyna Pattersona a jednoho z vůdců mise EU v zemi, Ira Michaela Sempla, protože podle afghánské vlády údajně jednali s Tálibánem.
:. Ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová a její britský protějšek David Milibandfoto: Reuters/John Stillwell
Do Kábulu proto přiletěli ve čtvrtek na neohlášenou návštěvu americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a její britský partner David Milliband. Oba očekávají, že afghánský prezident bude plně spolupracovat s mezinárodními silami ISAF, v jejichž rámci působí vojáci NATO.
Počty vojáků zemí NATO v Afghánistánu
USA - 16000 v rámci mezinárodních sil ISAF zajišťovaných NATO a navíc dalších 13000 bojujících s al-Kajdá a trénujících afghánské vojáky a policisty.
Velká Británie - 7800
Německo - 3210
Itálie - 2880
Kanada - 2500
Nizozemsko - 1650
Francie - 1515
Polsko - 1100
Austrálie - 1070 (Uvedeny jsou pouze státy s více než tisícem vojáků v zemi)
V misi ISAF působí přes 43000 vojáků
"Afghánská vláda má také svou zodpovědnost,“ uvedla Riceová před setkáním s prezidentem a dodala, že všichni musejí ustoupit a soustředit se na boj s Tálibánem. Miliband dodal: "Nejsme v Afghánistánu, abychom z něj udělali kolonii, ale abychom pomohli nezávislé a nyní demokratické zemi vyřešit své záležitosti."