"Řekl mi, že se původně přepočítal... co se úmyslů prezidenta Bushe týče," uvedl Piro. "Myslel, že Spojené státy zasáhnou (proti Iráku) podobným způsobem jako v roce 1998... čtyřdenním leteckým útokem. Ten (Husajn) přežil a byl ochoten přijmout tento způsob útoku," dodal Piro.

Husajn kromě Íránu, s nímž Irák vedl v 80. letech válku, udržoval pověru o jaderných zbraních také proto, že chtěl být ve světě vnímám jako silný.

Právě skutečnost, že Irák nedoložil zničení všech dříve vlastněných zbraní hromadného ničení, byla jedním z hlavních důvodů, proč v březnu 2003 začaly americko-britské útoky na Irák. V květnu téhož roku oznámil americký prezident Bush konec velkých bojových operací v zemi a vítězství Spojených států a jejich spojenců.

Irák žádné zbraně hromadného ničení neměl, což později přiznaly i USA. Husajn se po začátku války skrýval, později byl nalezen a odsouzen k trestu smrti. Popraven byl v prosinci 2006, tři roky po svém dopadení.