Na jednání se sešla izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová a bývalý palestinský premiér Ahmad Kurája. „Začali jednat o klíčových otázkách,“ potvrdil mluvčí Livniové Arje Mekel, aniž by uvedl bližší podrobnosti. Oba se dohodli že intenzivní jednání budou pokračovat, avšak na nižší úrovni.

Protože se zřejmě jednalo i o osudu židovských osad na západním břehu Jordánu, hrozí rozpad izraelské vládní koalice. Odejít z ní chce radikální strana Izrael je náš domov, kterou vede Avigdor Lieberman. Strana je proti vzniku palestinského státu. Odchodem ale hrozí i ultraortodoxní strana Šas. Pokud by odešly obě, premiér Ehud Olmert ztratí většinu v Knessetu.

Jádrem sporu otázka hranic a židovských osad

Kritickým tématem jednání je otázka hranice budoucího palestinského státu, který chce jako hlavní město mít východní část Jeruzaléma, a tedy také osud židovských osad na západním břehu Jordánu.

Olmert je odhodlán zrušit nelegální osady na západním břehu Jordánu, což požadoval i americký prezidnet George Bush. Palestinci ale chtějí, aby se Izrael vzdal nejen 26 nelegálních osad, ale ostatních, v nichž žije na čtvrt miliónu Izraelců. Současné palestinské vedení dalo najevo, že je ochotno jednat o případné územní náhradě, to by ale znamenalo novou dohodu o hranici palestinského státu. Osady rozdělují západní břeh a představují velké dopravní komplikace pro Palestince.

Olmert v dohodu nevěří

Přes optimismus amerického prezidenta George Bushe, který minulý týden při návštěvě Izraele a palestinských území uvedl, že mírová dohoda bude dojednána letos, izraelský premiér Ehud Olmert v pondělí vyjádřil velké pochybnosti o této šanci.

Na pondělním setkání se členy zahraničního a bezpečnostního výboru Knessetu řekl, že si není jist, podaří-li se dospět k dohodě s Palestinci. "Dopustil bych se ale hříchu, kdybych se o to nepokusil. Opozice a její šéf chtějí za každou cenu zachovat status quo. To je podle mne nebezpečné, riskantní a nezodpovědné," řekl. I prezident Šimon Peres uvedl, že je nutné jednat. „Kdybychom čekali, až budou obě strany připraveny, jednání by se neuskutečnila.“

Není však jasné, zda je Olmertovo prohlášení určeno Liebermanovi a straně Šas, či odráží-li jeho názor.

Otázky okolo pásma Gazy

Horkým bramborem zůstává pásmo Gazy, v němž vládne radikální hnutí Hamás, které USA ani Izrael neuznávají. Právě z pásma Gazy je ostřelován Izrael raketami. Izrael trvá na tom, že součástí mírové dohody s Palestinci bude i Gaza. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás však nemá nad Hamásem žádnou moc. Po jednáních s Bushem přislíbil pásmu hospodářskou pomoc. V pondělí dokonce nabídl jednání Hamásu, který USA i Izrael označuje za teroristickou organizace: „Jsem připraven jednat, i když to Spojené státy neakceptují,“ nabídl Abbás a dodal: Takový dialog je velmi důležitý.“ Hamás však nabídku odmítl s tím, že Abbásova řeč byla „plná lží a fabrikací“.

Přestože ostřelování pokračuje, Olmert vyloučil masivní vojenský zásah v pásmu, který požadovala izraelská armáda. Podle něj by cena za tuto operaci byla příliš vysoká. „V pásmu se vede válka a Izrael ji vede s rozumem.“