Bush se v sobotu zastavil v Kuvajtu na americké základně Arifdžan. O dalším stahováním zatím nerozhodl, ale vzhledem k "zlepšující se situaci" v Iráku je "na dobré cestě" plán stáhnout ze země do července zhruba 30 000 vojáků, které tam loni vyslaly Spojené státy jako posily. Otázku většího stahování vojáků ale nechává prezident na posouzení amerických generálů v Iráku. A pokud Petraeus zatím nebude chtít poslat domů větší počet Američanů, Bush proti tomu nic nebude mít.

Podle Bushe právě "loňské vyslání dodatečných 30 000 amerických vojáků změnilo situaci k lepšímu". Ještě před příjezdem prezidenta mluvčí amerických sil kontraadmirál Gregory Smith oznámil, že provincie Anbar, dříve bašta al-Kajdy, bude moci být předána Iráčanům v březnu či dubnu.

V pátek podnikly americké jednotky velkou vyčišťovací operaci proti vzbouřencům napojeným na al-Kajdu v Bagdádu a provincii Dijála. Předcházelo jí mohutné letecké bombardování.

Američané mohou v Iráku zůstat deset let

„Může to tak docela dobře být. Naprosto,“ odpověděl Bush na otázku NBC, zda dlouhodobá přítomnost v Iráku, již v rozhovoru zmínil, může znamenat „přinejmenším dalších deset let“.

O plánu na dlouhodobou americkou přítomnost se spekuluje už několik měsíců. Irák by letos rád ukončil v zemi působení mezinárodních sil OSN. Američané by však měli v Iráku zůstat na základě dvoustranné dohody mezi Bagdádem a Washingtonem. Irácká vláda si to přeje.

Snaha čelit Íránu


Druhým cílem Bushovy cesty je ujistit čtyři sunnitské země Perského zálivu, že USA budou dál ostře čelit ambicím šíitského íránského vedení. Vedení v Kuvajtu, Bahrajnu, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie začalo podle listu The Washington Post pochybovat o vůli Bushe konfrontovat Írán poté, co americké tajné služby vyslovily odhad, že v roce 2003 zastavil vývoj jaderné zbraně.

Země, které navštíví Bush při své cestě na Blízký východ ve dnech 8. až 16. ledna
Izrael
Západní břeh Jordánu
Kuvajt
Bahrajn
Spojené arabské emiráty
Saúdská Arábie
Egypt

Bush ale ve středu v Jeruzalémě zdůraznil, že bez ohledu na zprávu Írán zůstává nebezpečím pro světový mír. Obviňuje Teherán z vyzbrojování skupin v Iráku a podpory militantního palestinského Hamásu a libanonského Hizballáhu.

Írán přijal Bushovu cestu nepřátelsky. „Doufáme, že některé arabské země jsou natolik moudré, aby nespojovaly osud s patetickým a zkrachovalým prezidentem, který za rok skončí,“ prohlásil v pátek ajatolláh Ahmad Chatámí, který je stoupencem nynější hlavy státu Mahmúda Ahmadínežáda.

Baradej si přijel do Íránu pro odpovědi


V pátek přijel do Teheránu jednat o zbývajících kontroverzních otázkách jeho jaderného programu šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej, který má v březnu předložit Radě bezpečnosti (RB) další zprávu.
Jde hlavně o dřívější íránské experimenty propojující obohacování uranu s raketovou technologií, které Írán neobjasnil ani po čtyřech letech a v rozporu s rezolucemi RB zdokonaluje obohacování uranu, klíčovou technologií k získání jaderné zbraně.

Na další riziko v oblasti poukázal s nezvyklou naléhavostí Baradej v rozhovoru pro arabský list al-Haját v souvislosti s Pákistánem: „Obávám se, že v zemi, která má 30 až 40 jaderných hlavic by mohl zakořenit chaos či extremistický režim,“ řekl.