Riceová se sejde nejprve s místními politiky. Pak se přesune do Bagdádu, kde bude jednat s vysokými iráckými představiteli o politickém pokroku v zemi.

Americké armádě se na konci léta podařilo snížit množství násilných útoků a atentátů o 60 procent, ale irácká vláda nedokázala smířit šíity se sunnity a Kurdy. Parlament neschválil zákony klíčové pro obnovu země, jako je rozdělení příjmů z ropy.

Kirkúk představuje jeden z klíčových problémů v současném Iráku. Vracejí se do něj Kurdové vystěhovaní za Saddáma Husajna, vláda na jaře přistoupila na kurdský požadavek a dala souhlas k vystěhování Arabů z města.  Navrátivší se Kurdové požadují, aby byl začleněn do autonomního Kurdistánu, který tvoří provincie Dahúk, Irbíl a Sulajmáníja. Kurdové označují Kirkúk, který je centrem provincie Tamín, jako svůj Jeruzalém.

Turecko útočí na sever Iráku

Situaci na doposud poklidném Iráku komplikují turecké výpady proti základnám kurdských separatistů z PKK, kteří usilují o odtržení tureckého Kurdistánu od Turecka. V noci na sever Iráku pronikla skupina 300 tureckých vojáků a během úterý postoupila do hloubky  dvou až tří kilometrů. Žádné boje dosud nebyly zaznamenány, ale kurdské zdroje vpád potvrdily.

O uplynulém víkendu turecké vojenské letouny bombardovaly základny separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) v severním Iráku. Irák proti tomu protestoval a požadoval, aby případné operace v severní části jeho území Ankara konzultovala s Bagdádem.

Dvojí role USA

Situace je o to citlivější, že Washington o výpadech Turků byl informován. Ankaře podle listu The Washington Post dokonce poskytuje zpravodajské informace, což listu potvrdily vysocí představitelé Pentagonu. „Podle jednoho z nich jim USA Turkům určují cíle. Spojené státy považují PKK za teroristickou organizaci.

Údaje byly využity především při útoku z 1. prosince, který údajně způsobil separatistům velké ztráty,ale i při zatím nejmohutnějších víkendových náletech v hloubce iráckého Kurdistánu, při němž byla zabita jedna žena a stovky vesničanů musely uprchnout.

Spojené státy přitom současně opakovaně vyzývají Turecko, aby se vpádu vyvarovalo. Situace je o to citlivější, že z Turecka sice proudí do Iráku z70 procent zásob a třicet procent paliva pro 155 000 amerických vojáků, ale Turecko během války v Iráku neumožnilo USA otevřít frontu na severu Iráku vojáků, uvedl, že byl o víkendových náletech informován předem.

PKK bojuje od roku 1984 za samostatný stát Kurdů. Tyto boje si již vyžádaly 37.000 obětí na životech. Na severu Iráku má PKK své základny, odkud útočí na cíle v Turecku. K přeshraniční operaci v Iráku dal v říjnu souhlas turecký parlament.