Hlavní obsah

Bush zahájil izraelsko-palestinská jednání, má však obavy

– WASHINGTON

Americký prezident George Bush ve středu před Bílým domem slavnostně zahájil přímé izraelsko-palestinské mírové rozhovory. První jednání o mírové dohodě se podle úterní dohody uskuteční 12. prosince. Rozhovory jsou obnoveny po sedmi letech.

Článek

Bush se ve středu sešel s izraelským premiérem Ehudem Olmertem a s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Pak předstoupil před novináře a vyjádřil naději, že úterní summit v Annapolisu byl „nadějným začátkem“, ale hned dodal, že „bez ohledu na to, jak byl důležitý včerejšek, nebyl tak důležitý jako zítřek a následující dny“.

Podle svých slov věří v dosažení míru. „Nestál bych zde, kdybych nevěřil, že mír je možný. A oni by zde nestáli, kdyby si nemysleli, že mír je možný,“ dodal k účasti Olmerta a Abbáse. Olmert a Abbás se ve středu sešli s Bushem v Oválné pracovně Bílého domu.

Bush přiznal, že má obavy, že rozvory mohou skončit neúspěšně, ale řekl také, že má cenu to zkusit.

Šest palestinských podmínek

Vysocí představitelé Palestinců i Izraelců byli v úterý optimističtí ohledně toho, že by dlouhodobá mírová smlouva mohla být uzavřena do roku 2009, ale ve středu sdělili, že jakákoli dohoda vyžaduje kompromisy a ústupky.

Palestinský vyjednavač Saíb Irikát sdělil, že obě strany věří v dohodu do konce příštího roku, ale dodal, že dohoda musí obsahovat šest bodů. Musí se vyřešit osud židovských osad na západním břehu Jordánu, zaručit právo palestinských uprchlíků vrátit se do Izraele, Jeruzalém bude sdíleným hlavním městem Palestinského státu. Smlouva také musí vyřešit hranice, bezpečnost a dodávky vody. Izraelci k tomu podle Irikáta dodali, že boje musí skončit.

Sporné body mezi Izraelci a Palestinci

Hranice palestinského státu:

Palestinci požadují na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN odchod Izraele z okupovaných území od roku 1967 včetně východního Jeruzaléma. Hlavní izraelské politické síly jsou pro vznik demilitarizovaného palestinského státu vedle Izraele.

Jeruzalém:

Palestinci chtějí mít východní Jeruzalém, který Izrael obsadil ve válce v roce 1967, jako hlavní město budoucího palestinského státu. Podle hlavních izraelských politických stran má zůstat pod izraelskou kontrolou celý Jeruzalém.

Palestinští uprchlíci:

Palestinci na základě rezoluce VS OSN požadují „právo na návrat“ asi 3,7 miliónu uprchlíků a jejich potomků od roku 1948, kteří opustili západní břeh Jordánu a Gazu. Izrael návrat uprchlíků do Izraele vylučuje, nevyhýbá se rozhovorům o finančních kompenzacích.

Židovské osady:

 Ve více než 140 židovských osadách na západním břehu Jordánu žije asi 267 tisíc osadníků. Většina z nich si přeje anexi ze strany Izraele. Palestinci považují židovské osady za ilegální.

Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Mark Regev souhlasil s Irikátem, že je nutná smlouva, ale upozornil, že některé ideje jsou odlišné. Regev je ale optimistický protože jednání nepodporují jen USA a EU, ale také sousední arabské země. Podle Regeva však mohou mírový proces torpédovat militantní libanonský Hizballáh i militantní palestinské hnutí Hamás, které obsadilo Gazu. Hamás už předem oznámil, že nebude akceptovat žádnou z dohodu z Annapolisu, která by poškozovala palestinský lid.

Reklama

Související články

Bush, Olmert a Abbás věří v dosažení míru

Nejvyšší představitelé Izraele, Palestiny a USA  vyjádřili před úterní konferencí v Annapolisu naději, že bude úspěšná a na Blízkém východě se podaří dosáhnout...

Výběr článků

Načítám