Bhuttová vyzvala k protestům "za každou cenu". Zopakovala, že stále platí plán uspořádat v pátek protivládní demonstraci. Nezmění-li Mušaraf svůj postoj, pohrozila expremiérka "velkým pochodem" v příštím týdnu. Pozorovatelé její slova interpretují jako ultimátum Mušarafovi. 

Ten byl znovuzvolen 6. října. Podle opozice ovšem neoprávněně, ústava totiž zakazuje, aby prezident současně vykonával funkci šéfa armády. Mušaraf dříve sliboval, že z postu vojenského velitele odejde před prezidentskou přísahou. Jeho dosavadní prezidentský mandát vyprší 15. listopadu.

Bhuttová se do Pákistánu vrátila z exilu v říjnu po dohodě s Mušarafem o rozdělení moci. Do exilu přitom odešla před osmi lety poté, co se Mušaraf chopil násilně moci. Hrozilo jí obvinění z korupce. Záhy po jejím návratu do Pákistánu však naznačil mluvčí její Pákistánské lidové strany neshodu mezi Bhuttovou a Mušarafem. Řekl, že úřady zakázaly expremiérce cesty do zahraničí, kde žije i její rodina.

Za důvod vyhlášení výjimečného stavuv a pozastavení platnosti ústavy označil v sobotu Mušaraf nárůst radikalismu v zemi. Zároveň však odvolal předsedu nejvyššího soudu Iftikhara Čaudhrího. Mušarafův kritik byl přitom z funkce letos už jednou odvolán, v prvním případě však v odvolacím řízení získal své křeslo zpět. Právě nejvyšší soud rozhoduje, zda bylo Mušarafovo říjnové zvolení  prezidentem legální.

Proti Mušarafovi protestují od víkendu po celé zemi tisíce lidí, většinou právníci. Policie jich stovky pozatýkala.