"Nemůžeme jednoduše opustit afghánský lid a říci 'děkujeme vám dámy a pánové, ale my jdeme'. To je z hlediska morálky a solidarity nemožné," řekl tajemník.

"Za druhé, chceme, aby Afghánistán jako stát znovu zkrachoval? Aby se stal znovu cvičistěm pro teroristy se všemi důsledky pro Londýn, Amsterdam, Brusel a Spojené Státy? Upřímně se domnívam, že nikoliv," dodal.

Veřejnost je proti

USA vyzvaly spojence, aby do asijské země vyslaly více jednotek. Washington má v zemi přes 15 100 vojáků, celkově je v Afghánistánu přes 41 100 vojáků NATO.

Americký ministr obrany Robert Gates již v pondělí obvinil spojence v NATO, že nedodržují své sliby, že svou účast v Afghánistánu rozšíří, a to co do počtu vojáků, množství vybavení a také instruktorů pro rodící se afghánskou armádu. Právě její soběstačnost je předpokladem pro budoucí snižování počtu cizích vojáků v zemi.

Nejvíce se na vojenském úsilí podílejí kromě Američanů Britové (7740 vojáků), Kanaďané (1730 vojáků) a Nizozemci (1516 vojáků). Česko má podle údajů Aliance v zemi 233 vojáků.

Klíčové evropské státy jsou však pod tlakem veřejného mínění, aby naopak svou účast ještě více omezily, informovala agentura Reuters.

Alianční státy se brání zvyšování počtu jednotek v Afghánistánu s poukazem na to, že mají závazky v dalších mnohonárodních misích v Iráku, Kosovu, Libanonu a dalších zemích. Česko proto také situaci řeší tím, že snižuje počet vojáků v Iráku.

Spravedlivé rozdělení rizika

Nizozemsko v současnosti podle Reuters zvažuje, zda prodlouží účast svých vojáků v mírové misi v této zemi, která končí v srpnu příštího roku. Jeho rozhodnutí by mohlo ovlivnit Kanadu, zda sama ponechá v Afghánistánu své vojáky, jejichž současný mandát by měl skončit počátkem roku 2009.

Nizozemská vláda přitom doufá, že konání konference na jejím území pomůže přesvědčit skeptickou veřejnost a parlament o potřebnosti mise. Nebo by si alespoň přála přesvědčit ostatní spojence, aby posílili své jednotky a umožnili jí tak, aby ona mohla zeštíhlit nizozemské.

Nizozemský ministr obrany Eimert van Middelkoop ve středu při zahajovací řeči kritizoval poněkud svévolné rozhodování jednotlivých zemí NATO o tom, nakolik se na afghánské misi budou podílet. Tvrdil, že vedoucím principem aliance je spravedlivé rozdělení rizika a zátěže mezi jednotlivými členy.

Před setkáním ministrů Německo přislíbilo ztrojnásobit v Afghánistánu počet instruktorů ze současné stovky. Česká republika a Slovensko oznámily, že dohromady vyšlou do země kolem 160 vojáků. Gruzie, která o vstup do NATO teprve usiluje, by podle nizozemského tisku mohla nabídnout 200 vojáků.

Na stole jsou Kosovo a Turecko

Očekává se, že ministři obrany na dvoudenním zasedání potvrdí závazek pokračujícího soustřeďování 17 000 příslušníků mírových sil v srbské provincii Kosovo, v které chtějí tamější Albánci vyhlásit v brzké budoucnosti nezávislost, což v oblasti zvyšuje napětí.

Účastníci jednání budou možná také řešit aktuální komplikace kolem členského státu Turecka, které zvažuje invazi do severního Iráku s cílem zničit základny kurdských povstalců, jež nedávno opět napadli turecké území.