"Byl vydán rozkaz k jakémukoliv opatření včetně přeshraniční operace, pokud jí bude zapotřebí," uvedlo úterní prohlášení úřadu premiéra. Irák a USA ale Turecko tvrdě varují před zásahem v irácké části Kurdistánu.

Mluvčí Bílého domu Gordon Johndroe sice vyjádřil pochopení pro turecké obavy z Strany kurdských pracujících (PKK), kteří zřejmě stojí za útoky, ale dodal: "V tomto velmi důležitém tématu pokračujeme v naléhání na dialog mezi Turky a Iráčany."

"Jestliže mají problém, potřebují spolupracovat , aby jej vyřešili. Já si nejsem jistý, že jednostranný vpád představuje vhodný způsob," uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Sean McCormack.

Irák dodal, že za nejlepší způsob, jak se postavit rebelům, je bezpečnostní smlouva podepsaná s Tureckem minulý měsíc. V dohodě však nebyl explicitně zahrnut požadavek Ankary vysílat turecké vojáky přes hranice do severního Iráku.

Kurdští separatisté zvýšili aktivitu

Podle odhadů se v severním Iráku poblíž hranic s Tureckem skrývá asi 3000 kurdských rebelů z PKK. Její členové podle tvrzení Ankary při nedělní přestřelce v provincii Şirnak zastřelili 13 vojáků. Další dva vojáci prý zahynuli v pondělí poté, co povstalci v distriktu Lice v provincii Diyarbakir odpálili na dálku minu.

Napětí se vyostřilo v červnu, kdy Turecko přesunulo k hranici s Irákem tanky a irácký Kurdistán ostřelovalo. U hranic dislokovalo na 100 000 vojáků.

Kurdští separatisté po pádu režimu Saddáma Husajna zesílili svou aktivitu, která ustala poté, co Turecko v roce 1999 zatklo vůdce PKK Abdullaha Ocalana. Podle Ankary zahynulo v bojích s povstalci z PKK, která bojuje za kurdský stát od roku 1984, na 37 000 lidí. Za teroristickou organizaci považují PKK nejen Ankara, ale také Washington a Evropská unie, do níž chce Turecko vstoupit.