Hlavní obsah

Britský premiér ohlásil stažení tisíce vojáků z Iráku

BAGDÁD

Britský premiér Gordon Brown, který v úterý přiletěl na návštěvu Iráku, oznámil, že do konce roku ze země odejde tisíc z pěti tisíc britských vojáků. Doufá také, že provincie Basra bude moci být do dvou měsíců předána do iráckých rukou.

Článek

Británie má na jihu Iráku v Basře stále 5000 vojáků. Poté, co předali do iráckých rukou poslední pozici ve městě, místní palác, jsou nyní dislokováni na baserském letišti.

Plány na kompletní stažení vojáků z Basry Brown zamítl, nedávno však uvedl, že se vojáci zaměří především na výcvik iráckých jednotek, přičemž by počet britských sil mohl poklesnout z pěti na tři tisíce. Nyní potvrdil stažení tisíce mužů.

Snížení stavu vojsk by zvýšilo Brownovu popularitu, což by mohlo být důležité, pokud by byly pravdivé spekulace, že premiér zvažuje vypsání předčasných voleb.

Brown se má v zemi setkat se má s vysokými iráckými představiteli včetně premiéra Núrího Málikího a vrchního velitele amerických sil v Iráku generála Davida Petraeuse.

Americká ministryně zahraničí je proti rozdělení Iráku dle vyznání

Ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová odmítla americkým Senátem schválenou nezávaznou rezoluci, která navrhuje rozdělit Irák na tři oblasti řízené federální vládou. "Víte, decentralizace a federalismus figurují v jejich (irácké) ústavě. Ale nemůžete (zemi) rozdělit, nejsou tam totiž etnické enklávy," uvedla v listu New York Post Riceová, podle níž by rozdělení představovalo "velkou chybu". Zejména sunnité a šíité jsou v řadě míst promícháni.

Rezoluci, která žádá rozdělení Iráku, navrhl minulou středu demokratický senátor Joseph Biden. V dokumentu požaduje, aby byl Irák rozdělen na tři části: šíitskou na jihu země, sunnitskou ve střední části země a kurdskou na severu Iráku. Rezoluce vzbudila u irácké vlády včetně premiéra Núrího Málikího i většiny sunnitských a šíitských politiků ostrou kritiku. "Jako vláda jsme to (rezoluci) odmítli, protože se jedná o zásah v záležitosti, o níž by mělo rozhodnout lidové referendum," citovala agentura Reuters mluvčího irácké vlády.

Rezoluci naopak přivítali kurdští politici; Kurdové mají na severu Iráku tři governoráty s autonomním statutem a dlouhodobě usilují o ustavení samostatného Kurdistánu, jehož součásti by se podle některých plánů měly stát i Kurdy obývané oblasti Turecka a Íránu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám