Podle listu An -Nahár bylo cílem útoku snížit počet poslanců vládní většiny a rozvrátit prezidentské volby šest dní před jejich zahájením. Deník Am-Mustakbál, který patří rodině vůdce vládní většiny Saada Harírího, tvrdil, že atentát byl rychlou odpovědí syrského režimu a jeho tajných služeb na výzvu maronitských duchovních, aby se poslanci zúčastnili prezidentských voleb.

Atentát na Ghanína byl spáchán nedaleko hotelu Metropolitan, v rušné obchodní a rezidenční čtvrti Sin al-Fil obývané křesťany. U Ghanímova automobilu explodoval další vůz plný napěchovaný výbušninami.

Rada bezpečnosti OSN v souvislosti s atentátem kritizovala "novou snahu destabilizovat Libanon v tomto klíčovém období". "Je nesmírně důležité, aby Libanon měl prezidenta nejpozději 24. listopadu, kdy vyprší Lahúdovo volební období," uvedla rada ve svém prohlášení.

Americký prezident George Bush označil vraždu za hroznou. "Obětí těchto zbabělých atentátů jsou opakovaně ti, kdo se snaží otevřeně ukončit vměšování Sýrie do vnitřních záležitostí Libanonu," uvedl ve svém komuniké Bílý dům. Většina libanonských politiků z atentátu, k němuž se nikdo nepřihlásil, obvinili Sýrii. Ta odpovědnost odmítá a atentát odsoudila s tím, že "má zájem na bezpečnosti, stabilitě a jednotě Libanonu".

Protisyrští politici jsou terči atentátů

Antoine Ghaním, jenž se teprve v neděli vrátil z dvouměsíčního pobytu v zahraničí, kam se uchýlil z bezpečnostních důvodů, byl členem Falangistické strany, která hájí práva libanonských křesťanů. Zastával protisyrské pozice jako celá současná vláda premiéra Fujáda Sinuiry, který žádal vyšetření atentátu. Podle něj je smrt Ghanína "jasným vzkazem, aby zmlkly hlasy svobody a nezávislosti".

Speciál přináší i informace o libanonské politické krizi

Ghaním je osmým protisyrským politikem, který zahynul násilnou smrtí od atentátu na Harírího. Jeho vražda vyvolala masové protesty, jež donutily syrské jednotky stáhnout se po téměř 30 letech z Libanonu. Mezi oběťmi útoků je i bývalý ministr průmyslu Pierre Džamáíl, který byl členem stejné strany jako Ghaním. Dosud poslední obětí vlny atentátů byl v červnu protisyrský poslanec Valíd Ajdú.

Prezident nemusí z voleb vzejít

Prezidenta má parlament začít volit 25. září Existují obavy, že ani po dvou měsících nemusí být jméno nové hlavy známo. Prezidentského kandidáta musí totiž podpořit dvoutřetinová většina zákonodárného sboru, čemuž může opozice zabránit bojkotem hlasování. Vláda je slabá, protože ji nepodporují šíitské strany, zejména Hizballáh, jenž je navázán nejen na Írán, ale i na Sýrii.