Gül dostal 339 hlasů v 550členném parlamentu. V předchozích dvou kolech, která se konala 20. a 24. srpna, se Gülovi nepodařilo získat potřebnou dvoutřetinovou většinu, tedy 367 hlasů. V úterní volbě mu však pro zvolení stačily hlasy prosté většiny zákonodárců. AKP má ve Sněmovně 341 poslanců.

Další dva kandidáti, Sabahattin Cakmakoglu ze Strany národní akce (MHP) a Hüseyin Tayfun Içli z Demokratické levicové strany (DSP) dostali 70, respektive 13 hlasů.

Armáda se obává o sekulární ústavu

Gül je prvním politikem s muslimskou minulostí, který stane v čele Turecka od jeho vzniku v roce 1923.

Proti jeho zvolení byli představitelé opozice, kteří se obávají, že by dosavadní ministr zahraničí mohl funkci zneužít k posílení vlivu islámských kruhů v zemi. V Turecku je přitom uzákoněno oddělení státu a víry. Gül však slíbil, že bude respektovat republikánské sekulární instituce.

Armáda, tradiční strážce sekulární podoby státu, v pondělí varovala před nebezpečím, které údajně hrozí turecké ústavě. Generál Yasar Buyukanit upozornil na snahy "narušit sekulární podobu turecké republiky". Turecké vojsko již za uplynulých 60 let svrhlo čtyři vlády.

Gül se o post ucházel již na jaře

Prezident má v Turecku sedmiletý mandát a jeho funkce je především reprezentativní. Jmenuje však nejvyšší představitele klíčových institucí a dohlíží na zákony schválené parlamentem.

Abdullah Gül se o prezidentský post ucházel už letos na jaře. Jeho kandidatura však vyvolala vlnu nevole a nakonec i předčasné parlamentní volby. V nich vládnoucí AKP získala poměrně překvapivě vysokou podporu voličů v podobě 47 procent všech hlasů a přes odpor opozice i části turecké veřejnosti využila své politické převahy v parlamentu a nominovala Güla znovu.