Jak napsal server IsraelINN.com, spojení moří má i celou řadu zastánců, kteří upozorňují na potřebu něco s Mrtvým mořem udělat. Nezadržitelně vysychá - jeho hladina každým rokem klesá o metr. Jde zejména o Světovou banku, podle jejíchž expertů stavba přiváděče slané vody z Rudého moře v hodnotě až pět miliard dolarů (přes 100 miliard korun) hladinu tohoto moře stabilizuje. Tím se zároveň v regionu udrží při životě turistika, zemědělství a těžba minerálů.

Stavba má i silné politické zázemí. Navrhl ji totiž izraelský prezident Šimon Peres jako součást tzv. Mírového údolí. To by mělo sblížit Jordánsko, Palestinskou správu a Izrael. Politická argumentace se ale odpůrcům nezamlouvá. Podle nich nelze politiku, byť s chvályhodným úmyslem, stavět nad ekologii.

"Nejvážnější problém, o němž se přitom ví jen málo, je míchání vod obou moří. To je unikátní věc, kterou ještě nikdo nevyzkoušel. Nemůžeme proto vědět, jak to dopadne," varuje ředitel výzkumu Institutu pro studia životního prostředí Arava Clive Lipchin. Ten se obává, že například údolí Arava, nacházející se mezi městem Ejlat a Mrtvým mořem, mohou ohrozit případná zemětřesení, znamenající následné porušení kanálu a zaplavení údolí slanou vodou. To by vedlo ke zničení zemědělství a znečištění povrchových vod využívaných Izraelem a Jordánskem.