Podle guvernéra Ghazní Maradžudína Pasana se chtějí vyjednávači, mezi nimiž je i jihokorejský velvyslanec v Afghánistánu, s únosci nejprve domluvit na místu konání rozhovorů.

Představitelé Tálibánu souhlasili, že setkají s jihokorejským velvyslancem, ale zatím nenašli vhodné místo pro taková jednání, uvedl podle agentury AP šéf delegace vyjednávačů Tálibánu Vahídulláh Mudžadídí.

Údajný mluvčí Tálibánu Karí Júsuf Ahmadí prohlásil, že Jihokorejci nepožádali o přímé rozhovory, ale vyjádřili ochotu se dostavit na schůzku na území kontrolovaném Tálibánem. Hnutí "chce vyjednávat přímo s Korejci, neboť vláda v Kábulu neuvažuje upřímně o propuštění vězněných tálibů", řekl Ahmadí AP v telefonickém rozhovoru. Podle Ahmádího duchovní vůdce Tálibánu mulla Umar jmenoval tři členy nejvyšší rady, aby zhodnotili situaci rukojmích Tato trojice má právo kdykoli nařídit likvidaci rukojmích.

Tálibán již zabil dva rukojmí z 23členné skupiny evangelíků, kterou fundamentalisté unesli před dvěma týdny 19. července. Panují obavy o osudu dalších, protože ve středu vypršelo poslední ultimátum Tálibánu, do kdy měli být propuštěni z afghánských vězení jejich spolubojovníci. Kábul pak fundamentalisty požádal o prodloužení ultimáta do pátku.

USA nevylučují vojenský zásah

Náměstek americké ministryně zahraničí pro jižní a střední Asii Richard Boucher nevyloučil, že by k osvobození rukojmích mohla být použita i síla. "Na Tálibán musí být vyvinut veškerý tlak, aby pustil rukojmí na svobodu," prohlásil dnes podle AP a připustil, že jednou z možností je i vojenské řešení. Zároveň ale zdůraznil, že hlavním úkolem je osvobodit rukojmí nezraněné.

Jihokorejský ministr zahraničí Song Min-sun a náměstek americké šéfky diplomacie John Negroponte přitom dříve vyloučili možnost osvobození rukojmích vojenskou silou. "USA nechystají žádné vojenské operace k osvobození jihokorejských rukojmích," prohlásil Song podle jihokorejské agentury Jonhap.

Ve středu se objevily informace, že byl zahájen vrtulníkový útok na provincii Ghazní, kde jsou rukojmí drženi. Afghánské vrtulníky shazovaly varování před útokem ze vzduchu. Mluvčí afghánského ministerstva zahraničí generál Záhir Azimí ale řekl, že akce neměla nic společného s rukojmími a byla dlouho plánována. Panují však obavy, že akce mohla dostat Tálibán pod tlak. Únosci už několikrát varovali, že v případě útoku rukojmí zlikvidují . 

Korea žádá o pomoc USA

Delegace jihokorejských poslanců se také obrátila s žádostí o pomoc na USA. Chtěla by se setkat s předsedkyní dolní komory Kongresu demokratku Nancy Pelosiovou, národním bezpečnostním poradcem Stephenem Hadelyem a také s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munenm. "USA mohou učinit mnohem podstatnější a smysluplnější opatření k řešení krize," uvedl jeden z korejských delegátů.

USA ale v minulosti jakékoli ústupky radikálům z hnutí Tálibán výměnou za propuštění rukojmích odmítaly. Spojené státy letos odsoudily rozhodnutí Afghánistánu propustit několik vězněných členů Tálibánu výměnou za svobodu uneseného italského novináře.

Tentokrát ani kábulská vláda nepropustila zadržované Táliby, přestože se na afghánského prezidenta Hámida Karzáího  touto žádostí obrátil přímo jihokorejský prezident Ro Mu-hjon.  Kábul se bránil, že by to mohlo vyvolat další vlnu únosů.