Rychlé stažení, jaké požadují demokraté, a které vetoval prezident Bush, by nemuselo vést jen k rozpadu Iráku. Podle analytika Petera Bergena by mohlo posílit teroristy z al-Kajdá, kteří by rádi ukázali, že USA jsou jen papírový tygr.

V centrální oblasti Iráku by se mohli pokusit vytvořit fundamentalistický ministát na stejných principech, jaké uplatňoval Tálibán v Afghánistánu. Již nyní v oblasti vyhlásili Islámský stát v Iráku.

"Musí se zabránit tomu, aby se v centrálním a západním Iráku vytvořil sunnitský militantní stát, která by ohrožoval naše zájmy a byl osou mezinárodního terorismu," uvedl Bergen. Existuje nebezpečí, že by jej mohli podpořit sunnité z celého Iráku zmítaného sektářským násilí, uvedl jiný analytik Don Shepperd, který působil dříve v letectvu.

Občanská válka může přerůst ve skutečnou válku

Sektářské násilí by také mohlo přerůst v občanskou válku, která by mohla zasáhnout celou oblast Blízkého východu. Irán by mohl posílit své pozice na šíitském jihu a východu země. Pokud by překročil hranice, mohli by totéž udělat Turci, kteří na východě země bojují s kurdskými separatisty. Posílení íránského vlivu by asi nedovolila Saúdská Arábie, která by zase chránila sunnity na západě Iráku.

Výsledkem by byl rychlý růst cen ropy, které by mohly překonat sto dolarů za barel zejména, když by byl zablokován Hormuzský průliv z Perského zálivu do Indického oceánu.

Nelze ani vyloučit, že by se v oblasti rozběhly závody ve zbrojení a všechny země v regionu by usilovaly o získání jaderných zbraní.

Žádná z analýz nepočítá s tím, že by irácká armáda byla schopna zvládnout situaci. Irák má nyní 120 000 vojáků a 135 000 policistů, ovšem jejich úroveň je různá. Řada z vojáků není ani placena. Kvůli nedostatku prostředků je čtvrtina irácké armády na nucené dovolené.

Bývalý britský generál Michael Rose vyzval USA , aby "přiznali porážku a opustili Irák" dřív, než zbytečně padne více spojeneckých vojáků. Podle generála je snaha iráckých povstalců vytlačit Američany ze země oprávněná.

Konference o Iráku

V egyptském Šarm aš-Šajchu začíná dvoudenní konference o Iráku, které se účastní ministři zahraničí a zástupci 60 států a mezinárodních organizací včetně generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna. Jednat mají o pomoci Iráku při rekonstrukci a zabezpečení země. Irák chce účastníky požádat o prominutí zahraničních dluhů i o pomoc v boji proti terorismu.

Iráckou delegaci vede premiér Núrí Málikí. Iráčané si nepřejí, aby konference stanovovala podmínky pro stažení koaličních sil z Iráku. Vehementně se postavili proti návrhu Egypta, aby závěrečné prohlášení obsahovalo návrh na tříměsíční příměří mezi iráckými vládními jednotkami a odbojem. Návrh podle vlády činí z vojáků a teroristů rovnocenné partnery. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád těsně před konferencí vyzval americké a další zahraniční armády k odchodu z Iráku.

Na konferenci se ve čtvrtek poprvé od roku 2005 uskutečnila dvoustranná schůzka americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové s jejím protějškem ze Sýrie Valíd Muallem. Hovořit by se mělo o Iráku. USA podezírají Sýrii z podporování násilností zemi, v poslední době však ostrý tón na adresu Sýrie v tomto směru zmírnily.