Olmertův úřad v Jeruzalémě však vzápětí premiérovy výroky ohledně možnosti napadení Íránu citované ve Focusu popřel. Premiérova mluvčí Miri Eisinová potvrdila, že Olmert hovořil s autorem článku publikovaného Focusem. Podle ní ale neřekl to, co mu připsal Focus.

Olmert v interview označil Íránskou islámskou republiku za hrozbu pro celé mezinárodní společenství. Bude-li prý Írán nadále pohrdat rezolucemi OSN, mohou "následovat další kroky". Na otázku, zda by jedním z nich mohla být i vojenská akce proti Íránu, prý Olmert řekl: "To nikdo nevylučuje."

Celý íránský jaderný program není prý možné zničit, je ale možné ho poškodit tak, že bude vržen zpátky o řadu let.

"Je to technicky proveditelné. Trvalo by to deset dnů a vyžádalo by si to vypálení tisícovky střel Tomahawk," měl upřesnit Olmert. Zároveň dal ale jasně najevo, že nesmějí být opominuty důsledky takové akce.

Olmert prý dal zároveň jasně najevo, že se nesmějí opomíjet důsledky případné vojenské akce proti Íránu.

"Musíme si také položit otázku, zda by se po takovém vojenském zásahu celý íránský lid nestal naším nepřítelem. A nepostavil by takový zásah proti nám ostatní muslimské národy, a tudíž nevyvolal ještě více problémů?" Rozhodně prý v současné době nemá Izrael v úmyslu na Írán zaútočit, zdůraznil Olmert.

Teherán odmítá zastavit obohacování uranu a tvrdí, že jeho jaderný program je pouze civilní. Západ ale Írán podezřívá, že usiluje o výrobu nukleární zbraně. Rada bezpečnosti OSN schválila od loňského prosince už dvoje sankce vůči Íránu kvůli jeho odmítání zastavit nukleární aktivity, jež země držela téměř dvě desítky let v tajnosti.