Hlavní obsah

Atentátníci zabili v Iráku 46 lidí, země se s USA pře o zeď

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

BAGDÁD

Sebevražední atentátníci zabili v pondělí v Iráku 46 osob. Nejtragičtější následky měl útok u Ramádí, kde vybuchly tři nálože v automobilech a zabily 19 lidí a 35 dalších zranily. Další lidé zahynuli u Mosulu, v Bákubě a v Bagdádu.

Článek

Svědci z Ramádí uvedli, že se do oblasti už před útoky sjeli iráčtí policisté, kteří dostali informaci o chystaných útocích, uvedla agentura Reuters. První nálož vybuchla v blízkosti restaurace, která je navštěvovaná policisty. Zahynulo 13 lidí a 12 dalších bylo zraněno. Další dvě nálože explodovaly u kontrolních stanovišť, která policie postavila poté, co vybuchla první nálož.

Sebevražedný atentátník  zaútočil také v restauraci poblíž střežené zóny v centru Bagdádu a usmrtil tři lidi. U Mosúlu útok mířil na úřad jedné z kurdských politických stran. Zemřelo tam 10a zraněno bylo 20 lidí. Další sebevrah najel s automobilem plným výbušnin do policejní budovy v Bákubě. Zabil deset lidí a stejný počet osob zranil.

Dvě nálože v zaparkovaných automobilech vybuchly také v blízkosti íránského velvyslanectví v Bagdádu a zabily dva civilisty. Při přestřelce byli zraněni dva členové ochranky tuniského velvyslanectví v iráckém hlavním městě. Policista a oficiální představitel kurdské politické strany byli zabiti při přestřelce v Mosulu.

V únoru zahájená rozsáhlá bezpečností operace situaci v hlavním městě výrazně nezlepšila, i když útoků ubylo. Nový americký velvyslanec Ryan Crocker proto chce operaci prohloubit. "Myslím si, že bezpečnostní plán pro Bagdád umožní získat čas pro to, aby bylo dosaženo nutného politického porozumění mezi Iráčany," řekl v prvním vystoupení po uvedení do funkce. Bránil také zeď, které má oddělit šíity od sunnitů.

Irácký premiér Málikí je proti zdi v Bagdádu

Američané se snaží oddělit šíity od sunnitů zdí okolo sunnitské čtvrti Azamíja. Bariéra má být dokončena ještě v dubnu, dočkala se však značné kritiky ze strany obyvatel i sunnitských předáků, kteří říkají, že se z Azamíje stane ghetto. [celá zpráva]

Bezpečnostní zeď okolo bagdádské čtvrti Azamíja

FOTO: REUTERS/Thaier al-Sudani

V neděli zeď kritizoval i irácký premiér Núrí Málikí, který je šíita. Na zasedání Ligy arabských států v Káhiře v oznámil, že si nepřeje její dokončení. "Včera jsem žádal, aby stavba byla zastavena a našly se jiné alternativy, jak oblast chránit." Obává se že zeď vyvolává nechtěné konotace zejména s berlínskou zdí, která dělila hlavní město Německa. "Obávám se, že zeď může mít odezvu, která nám připomíná jiné zdi," dodal ještě.

Crocker záměr hájil s tím, že je to především bezpečnostní a nikoli segregační opatření. Zeď je vysoká 3,6 metru a dlouhá pět kilometrů. Podobné bariéry vyrůstají také kolem bagdádských tržišť, tedy kolem míst, která jsou častými dějišti útoků. Crocker prohlásil, že si nikdo nemyslí, že by tyto zdi měly zůstat v Bagdádu nastálo. Dodal ale, že USA "obvykle respektují přání vlády a premiéra".

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám