"Šokující provedení popravy Saddáma Husajna [celá zpráva] ukázalo krutost trestu smrti v Iráku. Tento případ je ovšem jen jedním z nejméně 65 podobných, které se staly v loňském roce. A počet poprav vzrůstá," uvedl Malcolm Smart, ředitel programu organizace pro Blízký východ a severní Afriku.

Popravy v Iráku jsou na vzestupu, a to mnohdy i po nespravedlivých procesech a mučeních, píše se ve zprávě organizace, která se zakládá na analýze stovek verdiktů Ústředního trestního soudu v Iráku.

Od znovuzavedení trestu smrti v Iráku v roce 2004 bylo k nejvyššímu trestu odsouzeno přinejmenším 270 osob. Na sto z nich bylo popraveno. Mnozí lidé, kteří se doznali v rámci speciálních televizních přenosů vysílaných do konce roku 2005, stále čekají v celách smrti.

Organizace kritizuje vágnost, s níž irácká legislativa rozhoduje o trestu smrti. Soudy uznávají jako důkaz o vině například i výpovědi svědků, kteří obviněné identifikovali na základě jejich "televizních doznání". Řada souzených nemá možnost dostatečného kontaktu s právním zástupcem. Stížnosti odsouzenců na mučení jsou vyšetřovány jen výjimečně.

Násilí v zemi eskaluje

Zprávy o pokračujícím násilí v Iráku neberou konce. I v pátek si násilí v Iráku vyžádalo oběti na životech. Na americké základně v Mahmúdíji asi 30 kilometrů jižně od Bagdádu raketa zabila jednoho amerického vojáka a další dva zranila. Je to již 54. americká oběť jen za duben; od začátku invaze v březnu 2003 bylo v této blízkovýchodní zemi zabito přes 3300 vojáků a vojenského personálu armády USA.

Irácká policie našla ve čtvrtek na několika místech v hlavním městě dvě desítky mrtvol s kulkou v hlavě, známkami mučení a zavázanýma očima. Jejich totožnost je zatím cílem vyšetřování. Dalších pět lidí, mezi nimi dva policisté, přišlo o život a další byli zraněni při několika incidentech v centru Bagdádu a v severní čtvrti Vaziríja.

Američané staví v Bagdádu zeď

Kvůli neustávajícím sektářským násilnostem budují američtí vojáci na severu Bagdádu pět kilometrů dlouhou betonovou zeď vysokou až 3,5 metru. Ta má ochránit sunnitskou enklávu, kterou obklopují čtvrti obývané šíitskými muslimy.

Jakmile bude stavba dokončena, sunnitská menšina ve čtvrti Azamíja na východním břehu Tigridu bude zcela uzavřena a pouze kontrolní stanoviště ovládaná iráckými vojáky budou jedinými možnostmi, jak se do čtvrti dostat.

"Je to dobré z hlediska potlačení násilí a kontroly nad teroristy. Ale na druhé straně je to špatné být oddělen od ostatních. Měli bychom žít v jedné oblasti jako bratři a nebýt od sebe odděleni," poznamenal učitel Bašár Abdal Latíf.