"Je reálná šance, že během pěti let bude Izrael schopen dosáhnout míru se svými nepřáteli," řekl Olmert listu Yediot Ahronot.

"Jsou tam zajímavé myšlenky a jsme připravení o nich diskutovat a vyslechnout si Saudy a jejich pohled," komentoval plán Olmert v listu Ha´arec. Výzvu označil za podnětnou, ale nepominul výhrady: "Nebudeme klamat sami sebe - chtějí, abychom se vrátili k hranicím z roku 1967 a chtějí také právo na návrat (uprchlíků). Tím nejsme překvapeni, chápali jsme, že to bude takto. Důležitý je však nejen obsah, ale také to, jak se vztahuje k náladě. Blok arabských států zjistil, že je možná špatné se domnívat, že Izrael představuje největší problém na světě. To je revoluční změna pohledu."

Arabskou mírovou iniciativu považuje za umírněnou, protože se neodvolává na rezoluci OSN z roku 1948. Podle ní mají mít ti palestinští uprchlíci, kteří si to budou přát, právo vrátit se do původních domovů. Olmert řekl, že Izrael nejen není připraven přijmout jakéhokoli uprchlíka, ale neuzná ani jejich právo na návrat.

Olmertovy výhrady

"Nikdy nepřistoupím na řešení, založené na jejich návratu do Izraele, v žádném počtu," prohlásil Olmert, který je radikálnější než Ehud Barak, jenž v roce 2000 souhlasil, že uzná právo na návrat, avšak vymínil si, že rozhodne, kolika uprchlíkům toto právo přizná.

To Olmert odmítá: "Ne. Nesouhlasím s tím, aby Izrael na sebe vzal odpovědnost za uprchlíky. Tečka. To je morální téma nejvyšší úrovně. Neměli bychom na sebe brát odpovědnost za vytvoření tohoto problému."

Další komplikaci také představuje to, že Izrael už vyhlásil Jeruzalém za nedělitelnou součást svého území, jenomže Palestinci chtějí vyhlásit hlavním městem svého státu Východní Jeruzalém.