Obavy takto formuloval poradní tým složený z veteránů boje proti různým typům povstalců a znalců islámu a oblasti, který je známý jako "Bagdádský mozkový trust" a sídlí v opevněné zelené zóně. Hlavním úkolem skupiny je prosadit v praxi novou strategii prezidenta George Bushe, která pro zajištění bezpečnosti v irácké provincii Anbár počítá s navýšení počtu amerických sil o 21 500 vojáků. [celá zpráva]

Tým si je však vědom, že zápasí se spoustou problémů a závodí s časem. Podle britského deníku, který se odvolává na anonymní, vysoce postavený zdroj blízký pracovní skupině, vědí její členové, že mají jen šest měsíců.

"Vědí, že jim nezbývá čas. Jsou si vědomi, že příštích šest měsíců znamená jejich poslední šanci. Den ode dne to mají těžší, vědí, že z Washingtonu od podzimu uslyší čím dál častěji o "Plánu B" - stažení vojsk," cituje list svůj zdroj.

Nedostatek vojáků a civilních zaměstnanců

Nynější americký plán počítá s tím, že se podaří zvýšit bezpečnost, a tím získat prostor na jednání mezi sunnity, šíity a Kurdy. Pokud to vyjde, nastoupí další plán, zvaný "dlouhá strategie". Největší překážkou v dosažení pokroku je podle Petraeuseovy skupiny nedostatek vojáků. Jen pro Bagdád by jich Američané potřebovali 120 000. V oblastech největšího napětí chce mít Petraeus jednoho vojáka na každých 50 místních občanů.

Dalším problémem je rozpad mezinárodní koalice, pokles morálky amerických vojáků postižených zvyšujícími se ztrátami a nedostatkem politické podpory v Bagdádu a Washingtonu. Je rovněž možné zvýšení napětí na jihu země, až Britové začnou opouštět Basru. [celá zpráva]

Vedle vojáků mají americké jednotky i nedostatek civilních zaměstnanců z Pentagonu, ministerstva zahraničí a ministerstva financí. Ti by měli pracovat v provinčních týmech zabývajících se rekonstrukcí a dalšími programy, které Bush slíbil.

Největší obavou pro vojáky podle Guardianu ale je, že se ve Washingtonu rozpadne podpora misi právě ve chvíli, kdy oni začnou dosahovat výsledků.