"Zákon byl schválen naprostou většinou hlasů," řekl pražskému Rádiu Svobodný Afghánistán jeden z iniciátorů amnestie Muhammad Muhakik, který za občanské války patřil k předním velitelům šíitské strany Hezbe Vahdat. "V zásadě text navrhuje, aby všichni, kdo se podíleli na dvou a půl dekádách válčení, se nyní zapojili do národního usmíření."

Pachatelé jsou v parlamentu i ve vládě

Kromě bývalých velitelů mudžáhidů, z nichž dnes mnozí přes výhrady lidskoprávních organizací zasedají v parlamentu a ve vládě, mají zájem na pardonování válečných zvěrstev i komunisté, kteří v zemi vládli se sovětskou podporou od roku 1978 do jara 1992. Bývalý generál Núrul Hak Ulúmí, jehož armáda spolu se Sověty mj. plošně bombardovala vesnice plné civilistů, se na formulování textu podílel s tím, že má jít o "pobídku k míru a usmíření".

Afghánský konflikt měl v zásadě několik fází. Zprvu šlo o frakční střety mezi komunisty, po příchodu sovětské armády v prosinci 1989 se na deset let rozhořely boje mezi povstalci a okupačními a vládními silami. Po pádu komunistického režimu Muhammada Nadžíbulláha propukly boje mezi různými frakcemi mudžáhidů, doprovázené i hromadným znásilňováním, vražděním a pleněním. Podobné znaky afghánský konflikt občas nabýval i v letech 1996 až 2001, kdy se válečníci sjednotili v boji proti novému fenoménu - hnutí Tálibán.

Vyvázne také mulla Umar?

Zatím jediným mužem který byl stíhán a loni v únoru také odsouzen, byl někdejší šéf komunistické tajné služby Asadulláh Sarvarí (65). Za zabití stovek odpůrců režimu dostal trest smrti, popraven ale dosud nebyl.

Středeční zákon hovořící o "zaručení ochrany, respektu a určitých privilegií obráncům vlasti a bojovníkům džihádu" patrně nepůjde do horní komory parlamentu ani k podpisu prezidentovi Hamídu Kárzaímu. I bez těchto náležitostí je ale považován za jasný signál, jakým směrem se má podle rozhodujících sil v zemi ubírat proces národního smíření.

Rádio Svobodný Afghánistán připomnělo, že jak stoupenci tak odpůrci amnestie se shodují, že pardon by se měl vztahovat i na expremiéra, dnes jednoho z protivládních velitelů Gulbuddína Hekmatjára a mullu Umara - skrývajícího se šéfa tálibánského režimu, na jehož dopadení vypsaly USA odměnu 10 miliónů dolarů.

Ochránci práv se bouří

Krok, jímž předpokládaní zločinci očistili sami sebe, kritizují afghánští ochránci lidských práv, OSN i mezinárodní organizace Human Rights Watch (HRW). "Po třech dekádách příkoří se Afghánci domáhali potrestání hlavních pachatelů, ať již šlo o komunisty, válečníky nebo Tálibánce," řekl Sam Zarífí z HRW. "Bez respektu k zákonnosti nelze v Afghánistánu dosáhnout trvalého míru a bezpečnosti."

HRW navrhovala zřízení zvláštního soudu. K tomuto plánu se v prosinci přiklonil i prezident Kárzaí. Průběh středeční schůze parlamentu - první po zimních prázdninách - proto někteří pozorovatelé považují za jasný vzkaz bývalých válečníků, co si o takových projektech myslí.