Článek
Americký prezident chce v Iráku uplatnit novou politiku. Do země by mělo být vysláno dalších dvacet tisíc vojáků, kteří by zabezpečit bezpečnost v zemi a pomohly potlačit narůstající projevy sektářského násilí, na čemž by se měla podílet i irácká vláda irácké bezpečnostní síly. Ty by měly omezit působení šíitských milicí. [celá zpráva]
Proti vyslání jsou však američtí demokraté, kteří mají většinu v Kongresu. [celá zpráva] Proti plánu se staví i někteří republikáni. Už ve středu předložili dva čelní demokraté a republikán Chuck Hagel návrh rezoluce označující rozhodnutí prezidenta vyslat posily do Iráku jako krok proti národním zájmům USA. Senátorka Hilary Clintonová kromě toho žádá zákonem podmínit eskalaci války souhlasem Kongresu.
"Tato rezoluce ukáže - a to hned - že podpora prezidentově politice v Iráku chybí. Čím dřív si tuto skutečnost uvědomí a bude podle ní jednat, tím lépe pro nás všechny," prohlásil jeden z předkladatelů, šéf zahraničního výboru Joseph Biden.
Rezoluce, kterou podporuje i republikánka Olympia Snowová, nežádá okamžité stažení vojsk ani zastavení jejich financování, ale vyzývá, aby bojové úkoly převzali Iráčané a USA je cvičily a potíraly teroristické skupiny. Rezoluce, o níž se bude hlasovat příští středu, ovšem nebude právně závazná.
Demokraté hledají možnosti blokády
Demokraté hledají možnosti, jak zabránit vyslání posil. Po demokratu Edwardu Kennedym navrhl prezidentský uchazeč Christopher Dodd zákon, který by stanovil strop počtu amerických vojáků v Iráku. Hillary Clintonová navrhla zákon, který by podmínil zvětšení kontingentu USA souhlasem Kongresu, pokud by irácká vláda premiéra Núrí Málikího do šesti měsíců nepokročila v nastolení bezpečnosti v Bagdádu a v jeho okolí i v sunnitské provincii Anbár.
Dodd i Clintonová se tím ovšem pouštějí na tenký led potenciálního sporu s prezidentem o jeho ústavní pravomoci vrchního velitele, které umožňují jemu, nikoli Kongresu, rozhodovat o vyslání vojsk.