Husajn se narodil rolníkovi v malé vesnici Audža u města Tikrít. Podle tohoto místa si také dával přízvisko Tikrítí.

Husajn (vlevo) na snímku se šéfem strany Baas Ahmadem Hasanem Bakrem v roce 1978. Po něm převzal o rok později funkci prezidenta a šéfa strany. Foto: ČTK/AP

Ještě před svou politickou kariérou byl zatčen za vraždu svého švagra. Ve vězení strávil půl roku. V roce 1959 byl dokonce odsouzen k trestu smrti za pokus o atentát na tehdejšího prezidenta Abdala Karíma Kásima. Z vězení uprchl. Žil v Sýrii a Egyptě, do Iráku se vrátil po baasistickém převratu.

Snímek z rodinného archivu zveřejněný v roce 2003. Foto:REUTERS/Files

V roce 1980 rozpoutal válku s Iránem. Během osmiletého konfliktu zemřel asi milión lidí.

Husajn obklopen vojáky při návštěvě válečné zóny v roce 1981 během války v Íránem. Foto: ČTK/AP

Během své vlády se dopustil mnoha zvěrstev. Například v roce 1988 nařídil chemicky bombardovat kurdské městio Halabdža. Při útoku zemřelo pět tisíc lidí. Právě Kurdové a šíité na jeho vládu dopláceli nejvíce.

Irácký prezident (v popředí) při koupání v řece Tigrid v roce 1997. Foto: ČTK/AP

O jeho politiku se stále více zajímala OSN a hlavně USA. Státy ho podezíraly, že v Iráku vyrábí zbraně hromadného ničení. OSN během inspekcí v roce 2002 ale žádné známky výroby zbraní nenašla. USA i přesto na zemi zaútočily a na jaře 2003 Husajna svrhly. Padlý diktátor se až do prosince skrýval ve sklepě jednoho z domů ve vesnici blízko rodného Tikrítu.

Během lékařské prohlídky po zatčení v prosinci 2003. Foto: REUTERS/Files

Byl obžalován z trestných činů genocidy a ze zločinů proti lidskosti. První soud začal v roce 2005. Odsouzen k trestu smrti byl za masakr šíitů ve vesnici Dudžail v roce 1982.

Bývalý diktátor během soudního přelíčení v prosinci 2006. Foto-ČTK/AP

Rozsudek byl vynesen 5. listopadu 2006, potvrzen 26. prosince. Jen čtyři dny nato byl Husajn popraven

Fotografie Husajnova těla po popravě. Foto: ČTK/AP