Podle vyjádření nejmenovaného představitele irácké vlády se už dříve Američané s Iráčany dohodli, že předání Husajna z rukou USA iráckým úřadům proběhne chvíli před popravou.

Oficiálně ale nebylo ještě brzké konání popravy potvrzeno. Irácký premiér Nurí Malíkí už rozsudek smrti podepsal a chce, aby jej oficiálně odsouhlasili i sunnitští a šíitští duchovní.

Televize CNN uvedla, že irácká strana nechce s popravou otálet a Husajn bude oběšen během několika následujících hodin. Zemře tedy zřejmě v sobotu.

Iráčané tají, kde přesně se bude poprava konat. Bývalý politik se před smrtí setká se svými právníky, kteří se do poslední chvíle snaží trest odvrátit. Napadli i samotné vydání Husajna do rukou Iráčanů.

Spory o datum

Po celý pátek se spekulovalo, kdy bude poprava vykonána. Uvažovalo se o nadcházejícím víkendu stejně jako o konci ledna. Na případný odklad mělo vliv například to, že v Iráku nyní začíná Svátek obětí, během něhož jsou popravy zakázány. Svátek potrvá od soboty do 7. ledna.

Irácké ministerstvo spravedlnosti navíc tvrdí, že poprava může být vykonána až po uplynutí třicetidenní lhůty od potvrzení rozsudku, nikoliv do třiceti dnů, jak se zákon běžně interpretuje.

Po vykonání popravy si rodina může vyzvednout jeho tělo a pohřbít ho. Pokud tak neučiní, pohřbí Husajna stát, ovšem bez veřejného obřadu. Vláda se tak snaží minimalizovat nepokoje, které by mohly být s popravou spojeny.

Smrt za masakr šíitů

Husajn byl k trestu smrti odsouzen 5. listopadu, odvolací soud rozsudek potvrdil 26. prosince. Od toho dne začala běžet třicetidenní lhůta, v níž musí Husajn zemřít.

Bývalý diktátor byl odsouzen za zločiny proti lidskosti kvůli masakru šíitů v městečku Dudžail z roku 1982, kde se Husajn za války Iráku s Íránem stal terčem neúspěšného atentátu.

Proti trestu smrti protestovaly například organizace Amnesty International a také Evropská unie. Nelíbí se ani některým odpůrcům Husajnova režimu, kteří chtěli, aby byl souzen za všechny zločiny, které podle obvinění vykonal.

Některá obvinění Saddáma Husajna
1) Irácká invaze do sousedního Kuvajtu 2. srpna 1990, která vyústila v první válku v Perském zálivu.
2) Zločiny při brutálním potlačení šíitského povstání na jihu země v březnu 1991.
3) Likvidační operace Anfal proti Kurdům na severu Iráku v letech 1987-1988, při níž zahynulo do roku 1993 na 200 000 osob.
4) Užití chemických zbraní při bombardování kurdského městečka Halabdža 16. března 1988; zahynulo na 5000 lidí.
6) Zabití 5000 až 8000 obyvatel domovské oblasti vůdce Demokratické strany Kurdistánu (KDP) Masúda Barzáního v roce 1983.
9) Masakr nejméně 50 šíitů ve městečku Dudžail (asi 80 kilometrů severně od Bagdádu) v roce 1982; irácké ozbrojené síly přepadly město v odvetě za pokus o atentát na Saddáma Husajna. Za tento čin dostal trest smrti 
11) Násilí proti náboženským stranám (detaily nezveřejněny).
12) Násilí proti politickým stranám (detaily nezveřejněny).
13) Násilí proti sekulárním stranám (detaily nezveřejněny).
14) Vysušení bažin v jižním Iráku po roce 1991, takže oblast se stala nehostinnou pouští; tamní populaci Madánů Saddámova vláda krutě pronásledovala za ochranu šíitů.