"Musíme se angažovat tak dlouho, jak to bude potřeba, a to nejen kvůli afghánskému lidu, ale také pro naši vlastní bezpečnost. Jsme tady proto, že zdejší zlo odsud dorazilo až k nám. To se nesmí opakovat," uvedl Blair po schůzce s afghánským prezidentem Hamídem Kárzaím. Kábulskému režimu přislíbil materiální a finanční pomoc.

Kárzaí vyjádřil přesvědčení, že globální pomoc bude proudit do země, dokud nebude dokončena její obnova. "Mezinárodní společenství zajisté zůstane s námi, dokud nebudeme stát pevně na vlastních nohách," řekl afghánský vůdce.

Boj s narkotiky

Kromě boje s muslimskými radikály Blair zmínil i problém pěstování máku a výrobu opia a heroinu v Afghánistánu, které podle něj představují obrovský problém. Kárzaí podotkl, že ukončit obchodování s narkotiky je klíčové, protože ohrožuje bezpečnost a prosperitu země. Představa, že zbavit zemi drog je možné za jeden či dva roky, je však podle něj naivní, protože množství chudých rodin pěstování máku živí.

Blair se včera rovněž setkal s britskými vojáky, kteří v rámci 31tisícového kontingentu mezinárodních sil pod velením NATO (ISAF) bojují proti rebelům Tálibánu v jižní provincii Helmand. Při 70minutové návštěvě vzdal Blair hold odvaze britských jednotek při krátké ranní zastávce v Camp Bastionu u provinčního hlavního města Laškargáh, kde se nachází hlavní britská základna s 1800člennou posádkou.

"Právě zde, na této mimořádně důležité poušti, se hraje o budoucnost světové bezpečnosti počátkem 21. století," řekl Blair desítkám příslušníků britského královského námořnictva.

Nejtěžší boje od 2. světové války

Británie má v současnosti v Afghánistánu v rámci sil ISAF kolem 5200 vojáků, z toho 3800 na jihu země. Podle odborníků svádějí britské síly v rámci afghánské mise nejurputnější boje od konce druhé světové války. Po Dánech i Britové odešli z horké půdy Britské jednotky působící v rámci ISAF se přitom v říjnu v provincii Helmand stáhly z okresu Músá Kal'a, kde do té doby ztratily osm mužů.

Ze stejných míst v srpnu z podobných důvodů odešli i dánští vojáci, jež Britové nahradili. Deník The Times tehdy napsal, že Britové odešli po dohodě s místními stařešiny, kteří vytvořili vlastní milice. "Dosáhli jsme dohody, která zajistila 35denní klid, takže síly ISAF nevidí potřebu tam zůstávat," řekl kábulský mluvčí NATO Mark Laity. I britské ministerstvo obrany v říjnu tvrdilo, že "nešlo o stažení".

Laity uvedl, že povstalci v dohodě s helmandskými paštunskými kmeny nehráli roli. Regionální média ale spekulují, že rebelové oblast de facto ovládli, a jejich mluvčí Muhammad Júsuf hrozil, že "vládní vlajka nad Músá Kal'a vztyčena nebude". Události v Músá Kal'a byly každopádně prvním případem, kdy se zahraniční síly na jihu Afghánistánu stáhly po vyjednávání s místními vůdci.