Vědci poprvé naklonovali primáta

Dlouho si vědci mysleli, že naklonovat primáta bude velmi složité, kvůli jejich stavbě DNA. Ovšem americký tým vědců dokázal vypěstovat embryo během dvanácti pokusů z kmenové buňky desetiletého makaka.

Zatím ještě nejde o oficiální zveřejnění výsledků. To přijde až mnohem později ve vědeckých časopisech, ale mnoho odborníků již dnes uznale chválí výsledky práce amerických vědců. Například Robin Lovell-Badge, vědec z britského Národního institutu pro výzkum medicíny v Mill Hill říká, že "ačkoli ještě výsledky nebyly vědecky publikovány, dosavadní výsledky vypadají více než pozitivně."

Vědci použili velmi podobný postup oplodnění vajíčka jako u ostatních pokusů například na kravách, ovcích či psech. Do vajíčka vpravili DNA dospělé opice makaka. To pak následně ve vajíčku přizpůsobilo svůj růst vloženým genetickým informacím.

Problém doposud spočíval v tom, že genetická informace primátů či člověka je mnohem složitější, než ostatních tvorů.

Již v roce 2004 oznámil jihokorejský vědecký tým naklonování člověka. Ovšem později sám lídr vědeckého týmu, doktor Hwang Woo-suk, tuto zprávu dementoval.

Mnoho lidí se ptá, k čemu je klonování potřebné. Obecně se považuje klonování lidí za postup, který je proti přírodě. Podle mezinárodních úmluv je to také protizákonné.

Ovšem klonování kmenových buněk je povoleno. To znamená, že pokud se rozvoj plodu včas zastaví, dokáží vědci z kmenových buněk získat genetické informace nenarušené nemocemi, například Parkinsonovou chorobou, cukrovkou či zhoubnými onemocněními. V budoucnu by vědci díky klonování mohli objevit léky na mnohé choroby, které nyní sužují lidstvo.

Kritici klonování poukazují na možnost zneužití takového zásahu do fungování přírody. Vědci se shodují na nutnosti zavedení přísných pravidel a kontroly klonování, aby ke zneužití nedošlo.

Nesouhlas s klonováním panuje také v náboženských kruzích.