Hlavní obsah
Americký prezident USA Donald Trump Foto: Pablo Martinez Monsivais, ČTK/AP

Spojenci jsou přítěž. Trump jim nevěří už 30 let a trvá na tom

Prezident Trump „by nevěřil nikomu – ani Rusům, ani našim spojencům“. Tuto prognózu nevyslovil politolog, ale nynější prezident sám o sobě v časopise Playboy, a to před 28 lety. Než jel minulý týden na summit NATO do Bruselu, obvinil přátele, že způsobili USA víc škod než nepřátelé.

Americký prezident USA Donald Trump Foto: Pablo Martinez Monsivais, ČTK/AP
Spojenci jsou přítěž. Trump jim nevěří už 30 let a trvá na tom

Nápadná shoda postojů, které dělí skoro tři desítky let, svědčí o tom, že Trumpova nevraživost nevychází jen ze stížností na nedostatečné sdílení břemene obrany v rámci NATO, ale je staršího data a hlubších kořenů.

„Trumpův pohled na svět už od roku 1987 motivuje daleko víc hněv vůči spojencům a partnerům než k nepřátelům, protože v poskytovaných bezpečnostních zárukách a volném obchodu vidí existenční hrozbu americkým zájmům,“ říká Thomas Wright z Brookingsova institutu.

Trumpa podle něj nikdy netrápila geopolitická stabilita, a jelikož nemá k Rusku žádné bezpečnostní závazky a skoro žádný obchod, tak se mu jeví jako méně problémové než spojenci. „Nemůže už méně dbát o ruskou hrozbu Evropě, kromě obchodu,“ soudí expert.

Právě v roce 1987 Trump v celostránkových inzerátech vyzýval vládu, aby „zdanila“ spojence jako Japonsko či Saúdskou Arábii, aby ekonomika USA mohla „růst nezatížená náklady na obranu těch, kteří si mohou snadno dovolit obranu vlastní svobody“.

Trump to zjevně vnímá tak, že spojenci volným obchodem a očekáváním preferenčního zacházení poutají USA k zemi jako Gullivera a omezují jejich suverenitu. Své zájmy halí do vznešeného jazyka multilateralismu a sdílení zájmů, napsal server The Atlantic.

Neplatí nic, ani desítky let přátelství

Každý se za přítele podle prezidenta jen vydává, zatímco jde o sobecké konkurenty, ať je řeč o Německu, Rusku, či o Severní Koreji. Je třeba na ně buď tlačit, nebo si je předcházet podle toho, co právě vyhovuje zájmům USA. Neplatí přitom nic, ani desítky let přátelství.

To vše podle The Atlantic vysvětluje Trumpův proměnlivý, obchodnický a bořitelský přístup k zahraniční politice. Činitel administrativy se svěřil, že prezidenta přesvědčují, že tradiční přátelé si zaslouží loajalitu, ale podle Trumpa to prý není součástí rovnice.

Wright před volbami 2016 předpověděl, že kdyby Trump po Němcích či Japoncích začal chtít stovky miliard dolarů ročně, nedali by mu je a on by měl záminku jednostranně stáhnout bezpečnostní záruky USA.

Divadlo, které Trump předvedl na summitu NATO v Bruselu, zavání něčím podobným. Jednak nastolil čtyři procenta HDP jako budoucí laťku výdajů na obranu, což je z pohledu odborníků nereálné, a jasně ani zcela nevyvrátil spekulace, že na zasedání hrozil odchodem z Aliance. Trump je „mnohem imperiálnější verze hegemonie USA“, upozornil Wright.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků