Hlavní obsah
Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg při vystoupení v Brookingsově institutu ve Washingtonu Foto: Jiří Roškot, Právo

Schwarzenberg: ČR pochopí zdržení výstavby radaru o tři roky

Česká republika pochopí, když USA posunou výstavbu svého protiraketového radaru v Brdech o tři roky. Při jednání s americkými senátory to v pondělí podle svého vyjádření řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Řekl též, že považuje za velmi málo pravděpodobné, že by Američané od tohoto projektu ustoupili.

Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg při vystoupení v Brookingsově institutu ve Washingtonu Foto: Jiří Roškot, Právo
Schwarzenberg: ČR pochopí zdržení výstavby radaru o tři roky

"Žádné pevné termíny jsme nezmiňovali," uvedl ministr ke svým  rozhovorům ve Washingtonu s předsedou senátního branného výboru Carlem Levinem a předsedou zahraničního výboru Senátu Johnem Kerrym. Postup projektu "závisí na technickém vývoji, který nemohu odhadnout", konstatoval šéf české diplomacie.

Vybudování protiraketového radaru v České republice a základny s deseti protiraketovými střelami v Polsku zdůvodňovala předcházející americká administrativa potřebou obrany před potenciální jadernou hrozbou z Íránu. Nová vláda prezidenta Baracka Obamy zatím pokračování projektu podmiňuje technologickou účinností a přiměřeností nákladů.

Ministr Schwarzenberg v dalším vystoupení v Brookingsově institutu upozornil, že raketová obrana má podporu celého NATO a případný americký radar v Česku bude součástí alianční architektury. Hrozby a to nejen z Íránu se mohou naplnit v dohledné budoucnosti a proto musí být Severní Amerika a Evropa chráněny, řekl.

Rusko podle jeho slov dobře ví, že americký štít ve střední Evropě ho nemůže strategicky ohrozit, a námitky Moskvy označil za politické.

O budoucnosti vztahů rozhoduje Afghánistán

Schwarzenberg rovněž připomněl, že prezident Barack Obama má pozvání do Prahy, aby se v rámci své první oficiální cesty do Evropy také poprvé setkal s představiteli všech 27 členů EU.

„Pevně věříme, že prezident Obama by se měl sejít nejen s NATO a zeměmi skupiny G 20, ale také s celou Unií,“ prohlásil Schwarzenberg. Řekl, že Evropa vítá jeho rozhodnutí zrušit věznici na Guantánamu jako projev důrazu na lidská práva a s nadcházejícím klimatickým summitem v Kodani ocenil, že USA vykročily směrem ke společnému řešení problémů.

O budoucnosti vzájemných vztahů Evropy s USA i NATO se podle jeho slov rozhoduje v Afghánistánu. „Sdílíme názor, že je potřeba regionální a ucelený přístup v řešení neutěšené situace,“ řekl Schwarzenberg s tím že součástí toho je i vojenské zajištění bezpečnosti země.

Varoval nicméně, že v řadě parlamentů je problém schválit navýšení misí kvůli krizi. Připustil, že nikdo neví, jak protikrizová opatření budou v praxi fungovat. EU však podle ministra dál vidí volný trh jako základ ekonomiky a protekcionismus za infekci, která by situaci zhoršila.

Dobíral si Sarkozyho

„Každý politik s populistickým instinktem to někdy zkusí,“ poznamenal ministr ironicky na adresu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který podle něj chtěl bodovat před domácím publikem výzvou, aby francouzské automobilky převedly výrobu z ČR do Francie.

Krizi v dodávkách ruského plynu přes Ukrajinu nazval budíčkem pro EU, aby se vážně zabývala energetickou bezpečností a české předsednictví chce tento proces nastolit, řekl s tím, že zahrne i otevřenou debatu s Kyjevem a Moskvou.

Na otázku z nabitého sálu, jak chce Česko prosazovat své bezpečnostní zájmy, když 90 procent jeho plynovodů vlastní německá firma, se Schwarzenberg odvolal na rozhodnutí předchozí vlády a k chystanému prodeji Českých aerolinií pouze řekl, že se čeká na nejvýhodnější nabídku.

Schwarzenberg ocenil orientaci Obamovy vlády na přímé jednání s Íránem, které, jak doufá, přinese kýžený výsledek. Řekl, že Evropa je s USA zajedno, že je v íránském zájmu vzdát se jaderných ambicí.

Rusko je velký soused, dialog má velký význam

Rusko je velký soused EU a dialog s ním má značný význam, řekl ministr. Chybou 90. let bylo, že se často přehlíželo. V Moskvě ale stále přežívají pozůstatky myšlení 19. a 20. století a dialog má své hranice, soudí. Unie například neuzná nezávislost Abcházie a Jižní Osetie, nicméně je třeba spolupracovat tam, kde to jde.

Přijetí Turecka do EU oddálilo zpomalení jeho reforem a také, že Ankara nesplnila slib urovnat své vztahy s Kyprem, řekl ministr. Evropská komise na druhé straně neučinila dost, aby rozptýlila předsudky, které o Turecku panují.

Režim běloruského prezidenta Lukašenka je poslední diktaturou v Evropě a Bělorusko obdrží pozvánku do východoevropského partnerství Unie podle toho, jak se bude v příštích měsících chovat, upozornil Schwarzenberg. Řekl, že režim už pod tlakem propustil řadu politických vězňů a poněkud uvolnil svobodu tisku.

Jestli se Hamás vzdá teroru, lze s ním jednat

Česko v čele Unie bude prosazovat vytvoření palestinského státu, který bude žít v míru s Izraelem, řekl ministr. I když EU a jiní mohou řešení přispět, všichni aktéři konfliktu čekali na slovo nové Obamovy administrativy, shrnul své poznatky z cest do oblasti.

Jednání s hnutím Hamás ovládajícím pásmo Gazy, by byl možný, ovšem jen za předpokladu, že se vzdá terorismu, poznamenal Schwarzenberg a jako příklad uvedl Irskou republikánskou armádu v Severním Irsku, která se po desetiletích vzdala násilí a podílela se na mírových jednáních.

 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků