Hlavní obsah
Venezuelci u hraničního přechodu do Brazílie Foto: Nacho Doce, Reuters

Kvůli migraci z Venezuely roste napětí, Brazílie posílá k hranicím vojáky

Brazílie pošle více vojáků na hranice s Venezuelou, kde se o víkendu vyhrotilo napětí mezi místními obyvateli a venezuelskými imigranty. Rozhodla o tom brazilská vláda na nedělním mimořádném zasedání. Napětí roste v posledních dnech i u hranic Kolumbie s Ekvádorem, kde se po zpřísnění požadavků na vstup do země hromadí venezuelští migranti. Podobné zpřísnění chystá i Peru.

Venezuelci u hraničního přechodu do Brazílie Foto: Nacho Doce, Reuters
Kvůli migraci z Venezuely roste napětí, Brazílie posílá k hranicím vojáky

Dvanáctitisícové městečko Pacaraima se stalo v posledním roce a půl hlavní vstupní branou Venezuelců do Brazílie, kam jich za tu dobu přišlo na 50 000. [celá zpráva]

O víkendu tam byla podle místních médií chaotická situace. V Pacaraima utrpěli zranění tři Brazilci při srážkách místních s venezuelskými migranti. Někteří místní jim zapalovali stany, několik Venezuelců zničilo auta s brazilskými poznávacími značkami. Nejméně 1200 Venezuelců poté uteklo zpět do vlasti, kterou předtím opustili kvůli katastrofální ekonomické krizi a autoritářské vládě.

Guvernérka brazilského státu Roraima Suely Camposova požádala vládu i o dočasné uzavření hranic.

Exodus do Kolumbie

Statisíce Venezuelců dorazily v posledních několika letech do Kolumbie, odkud mnozí míří na jih do dalších jihoamerických zemí.

Na 3000 Venezuelců denně překračuje v posledních týdnech hranice z Kolumbie do Ekvádoru, jehož vláda proto o víkendu zpřísnila požadavky na vstup. Zatímco dosud Venezuelcům stačil ke vstupu do Ekvádoru jakýkoli osobní doklad, nově musí mít cestovní pas, který mnozí nemají a jehož získání je ve Venezuele složité a může trvat i roky.

Stejné opatření hodlá od 25. srpna zavést Peru, kam jen v minulém týdnu přišlo z Kolumbie na 20 000 Venezuelanů. Za necelý rok dorazilo do Peru podle odhadu místních úřadů téměř 400 000 Venezuelců.

OSN minulý týden varovala před humanitární krizí v Jižní Americe a oznámila, že z Venezuely uprchlo v posledních letech na 2,3 miliónu lidí, což je asi sedm procent obyvatel země.

Z ekonomické krize viní venezuelská opozice autoritářskou vládu socialistického prezidenta Nicoláse Madura, jehož politika přivedla hospodářství ke krachu. Jedním z důvodů je, že se vláda nedokázala vyrovnat s hlubokým propadem cen ropy. Vláda mimo jiné znárodnila řadu soukromých podniků, které pak zkrachovaly. V zemi kolabují i veřejné služby, stále častější jsou mnohahodinové výpadky elektrické energie i dodávek vody.

Maduro tvrdí, že za krizi může opozice a kapitalistické síly z USA či Kolumbie, které se tak snaží jeho vládu svrhnout.

Na bankovkách škrtli pět nul

Od nového týdne platí ve Venezuele denominace měny, vláda škrtla z bankovek pět nul.

V pátek oznámila další opatření, daňová a rozpočtová, a opětovné zvýšení minimální mzdy. „Tato opatření ale nejsou plánem na oživení ekonomiky, naopak pro venezuelský lid budou znamenat více hladu, více chudoby, více bolesti a utrpení a další inflaci,” uvedl v neděli jeden z lídrů opozice Andrés Velásquez, který vyzval na úterý ke generální stávce.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků