Hlavní obsah

Desítky tisíc lidí v sobotu dorazily do centra Washingtonu na shromáždění na počest 50. výročí projevu černošského bojovníka za lidská práva v USA Martina Luthera Kinga o rasové rovnoprávnosti. Shromáždění a pochod jsou začátkem vzpomínkových akcí, které vyvrcholí 28. srpna, tedy ve stejný den, kdy King pronesl svůj slavný projev začínající slovy „I Have a Dream” (Mám sen).

Desítky tisíc lidí vzpomínaly na projev M. L. Kinga

V čele sobotní akce stojí bojovník za lidská práva a komentátor televizní stanice MSNBC Al Sharpton a Martin Luther King III., nejstarší syn černošského bojovníka. Účastníci se sešli u Lincolnova památníku, kde si vyslechli několik projevů, po kterých následoval pochod k Washingtonovu monumentu.

Martin Luther King při svém legendárním projevu z roku 1963

Foto: ČTK/AP

Projev pronesli Al Sharpton, první černošský generální prokurátor Eric Holder, šéfka demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová a poslední žijící organizátor původního pochodu, demokratický poslanec John Lewis. Slova se ujal i zástupce rodiny Trayvona Martina, neozbrojeného černošského teenagera, který byl loni zastřelen na Floridě a jeho vrah byl později osvobozen, protože podle poroty jednal v sebeobraně.

Problémy přetrvávají

Organizátoři chtěli pochodem upozornit na problémy, jako jsou pracovní příležitosti, hlasovací práva, násilí se zbraněmi, práva žen a imigrační reformu. V projevech zazněla pochvala za pokrok, který USA v posledních 50 letech učinily a jehož vrcholem bylo zvolení prvního černošského prezidenta.

Jeden z účastníků pochodu drží v rukách vlajku s prvním černošským prezidentem USA Barackem Obamou.

Foto: Kevin Lamarque, Reuters

Řečníci ale rovněž upozornili, že i po tolika letech pokračují útoky na lidská práva a přetrvává rasová diskriminace. Vlna kritiky se snesla zvláště na nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu, který rozhodl vymazat důležité antidiskriminační ustanovení ze zákona o hlasovacích právech. Přijetí tohoto ustanovení v roce 1965 znamenalo zásadní zlom v boji Afro-Američanů za rovnoprávnost. Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že vyházelo ze 40 let starých údajů a nebralo v potaz pokrok v rasové otázce.

Tanečníci u památníku Martina Luthera Kinga ve Washingtonu

Foto: James Lawler Duggan, Reuters

Pochodu 28. srpna 1963 se zúčastnilo čtvrt milionu lidí. Ve stejný den a na stejném místě u Lincolnova památníku jako King má letos promluvit americký prezident Barack Obama.

Martin Luther King patří mezi nejvýznamnější bojovníky za lidská práva a rasovou rovnoprávnost ve Spojených státech. V roce 1964 obdržel Nobelovu cenu za mír. O čtyři roky později však byl ve věku 39 let zavražděn.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků