Calderon volil tvrdá slova a zeď srovnal s berlínskou: "Jsem si jist, že Spojené státy se dopustily smrtelné chyby, když se rozhodly stavět tento plot. Plot nic nevyřeší." Calderonův předchůdce Vicente Fox označil plány na výstavbu plotu za "ostudné" a Mexiko zvažovalo, že otázku plotu předloží OSN, přičemž ho již dalo Organizaci amerických států.

George Bush plot obhajoval: "Jsme národem imigrantů, ale také jsme národem práva. Naneštěstí Spojené státy neměly po desetiletí úplnou kontrolu nad svými hranicemi, takže nelegální imigrace narůstala." Plot s dálkově ovládanými kamerami a sledované bezpilotními letadly i podle něj představuje "hranici 21. století".

Podle předsedy americké Národní rady pohraničních hlídek T. J. Bonnera však plot nepřinese očekávaný účinek: "Plot o minutu dvě zpomalí lidi, pokud však nemáte agenty, kteří by je zastavili, tak není dobrý." Plán sice počítá s posílením hlídek, ale podle něj není dostatečné. [celá zpráva]

V USA je asi deset miliónů ilegálních imigrantů především ze zemí Latinské Ameriky. [celá zpráva] Čtyři milióny z nich tvoří Mexičané. Více než milión lidí bylo v posledním roce zadrženo při pokusu překročit 3000 kilometrů dlouhou hranici hranici mezi oběma zeměmi.

Zeď tématem voleb

K podpisu plánu stavby zdi Bushe vedly i blížící se volby do Kongresu, které se konají 7. listopadu. V nich republikáni ztrácejí na demokraty. Otázka ilegálních imigrantů mu má zajistit hlasy konzervativních voličů, kteří jsou roztrpčeni chabými výsledky vleklé války v Iráku. [celá zpráva]

V noci zveřejněný předvolební průzkum veřejného mínění ukazuje další posílení dosud opoziční Demokratické strany nad vládnoucími republikány Demokratického kandidáta by volilo 56 procent dotázaných, pro republikána by hlasovalo jen 37 procent. V obdobném průzkumu před týdnem byl rozdíl mezi oběma stranami jen deset procent, nyní již plných 19. Podle autorů průzkumu nastal největší obrat v postojích příslušníků středních vrstev.

Republikáni by mohli ztratit dosavadní většinu jak v Senátu, tak ve Sněmovně reprezentantů. Republikáni si udržují většinu v Kongresu již 12 let. Ve volbách se volí všech 435 poslanců Sněmovny reprezentantů a 33 ze sta senátorů. Ve sněmovně mají republikáni nad demokraty v současné době převahu 24 křesel a v Senátu tří.