Článek
Z tohoto dokumentu vycházelo stanovisko, že Bahamy mohou Koženého do USA vydat. Tím soudkyně před měsícem uzavřela sérii soudních slyšení v této věci. Bývalý český občan, nyní irský finančník Viktor Kožený, je v USA obžalován z korupce při privatizaci ázerbájdžánského ropného průmyslu a z praní špinavých peněz.
Soudkyně Carolita Bethelová v červnu ovšem praní peněz jako důvod k vydání neuznala. Koženého advokát Clive Micholls dnes obsáhle vyložil názor obhajoby, že meziamerická smlouva z roku 1996 nebyla v době, kdy měl jeho klient žalované skutky spáchat, součástí bahamského práva, protože byla ratifikována až v roce 2000. Její zpětná působnost je podle něho nepřípustná. Napadl také stanovisko, že k vydání by bylo možné použít bahamský zákon proti podplácení, protože tato norma, jak řekl, se nevztahuje na korupci v zahraničí, z níž je Kožený v USA obviněn.
Trestnost činů v obou zemích, tedy v tomto případě v USA a na Bahamách, je základní extradiční podmínkou. Kožený je před newyorským soudem obžalován z korupce v Ázerbájdžánu v druhé polovině 90. let.
Prokurátor Francis Cumberbatch poskytne soudu své stanovisko 21. srpna. V rozhovoru s novináři zopakoval, co už prohlásil při dřívějších stáních, že podle něho lze mezinárodní smlouvu i bahamský domácí zákon k vydání použít.
O vydání usiluje i ČR
Kožený v úterý během přestávky soudního jednání řekl ČTK, že v rozhodnutí soudkyně a obsahu mezinárodní smlouvy je zřejmý rozpor. Věří, že Bethelová může navzdory svému předcházejícímu rozhodnutí v konečném rozsudku rozhodnout v jeho prospěch a do USA ho nevydat. Pokud by ve verdiktu souhlasila s vydáním, pak se Kožený odvolá k vyššímu bahamskému soudu.
O vydání Koženého usiluje i ČR, i o její žádosti bude bahamský soud rozhodovat. Pokud by rozhodl, že jej do ČR vydá, měla by zřejmě přednost před USA, protože žádost Česka přišla na Bahamy dřív.