Hlavní obsah

Pentagon vyvíjí robotické zbraně, rozhodnutí o palbě má zůstat na lidech

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

19. 3. 2019, 18:56Washington

Americké ministerstvo obrany dalo v posledních letech zelenou několika programům automatických systémů, které mají na bojišti s pomocí umělé inteligence vyhledávat cíle, zaměřovat je a vybírat na který spustí palbu. Čelí kvůli tomu kritice. Pentagon se proto pokusil vyvrátit obavy a zdůraznil, že prst na spoušti budou mít vždy lidé.

Robotické pásové vozidlo MUTT firmy General Dynamics je určené pro zásobování vojáků v poli, mohlo by se ale vyzbrojit

Článek

Pentagon chce zlepšit stávající automatizované zbraňové systémy vyhledávání a zaměřovaní cíle i palby na bojových vozidlech. Pro program ATLAS, který by s tím měl pomoci střelcům, už hledá partnery, kteří by se podíleli na vývoj nových systému, které by „nalezly, identifikovaly a zasáhly cíle nejméně třikrát rychleji, než při stávající manuálním procesu“.

Okamžitě se objevily obavy, že by si tyto systémy mohly vybírat samy cíle a samy rozhodovat. Americká armáda pak změnila propozice s tím, že v rozhodovacím procesu budou hrát klíčovou roli lidé a vznikající systému budou plnit požadavky direktivy 3000.09, která vyžaduje, aby na spoušti byl vždy lidský prst.

Představitel armády řekl severu Defence One, že roboti nebudou v pozici, kdy by mohli podle svého rozhodnutí kohokoli zabíjet. „Schopnosti robotů identifikovat, zacílit a vypálit neznamená, že stavíme stroje do role, kdy mohu kohokoli zabít“, řekl serveru jeden z představitelů armády.

Ještě v roce 2014 se americká armáda stavěla k využití umělé inteligence na bojišti skepticky. V roce 2003 se sice experimentovalo s malým automatickým tankem SWORDS vyzbrojeným kulometem. V roce 2007 byl dokonce poslán na testy do Iráku, ale program byl rychle ukončen, když se robot začal chovat nevypočitatelně a chaoticky točil kulometem.

Vývoj však postupoval vpřed mílovými kroky a armáda začala od roku 2017 využívat ozbrojené roboty ve výcviku. Nyní rozvíjí program, který má umožnit využít umělé inteligence i na bojišti.

Hlavní spory vznikají okolo programu rychlého nalezení cíle RTA, kdy se nalezené cíle na obrazovce červeně zarámují a pak se do rámečku přesune raketa či bomba. Panují obavy, jak přesný je systém RTA a jak mu lze věřit. Zatím ale není jasné, zde se RTA uplatní i v projektu ATLAS nebo v projektu speciálních brýlí IVUS, které pro armádu vyvíjí Microsoft na základě svých HoloLens pro videohry. IVUS však má být podle slov Pentagonu použit jen při výcviku.

„Při každé revizi programu ATLAS je klíčové stanovit stupeň autonomnosti a lidského zapojení do použití síly,“ řekl profesor Michael Horowitz z Pensylvánské univerzity, který také působí v Centru pro novou americkou bezpečnost. Dodal, že je potřena objasnit, nakolik je ATLAS autonomní. Zdůraznil, že je klíčové stanovit etické principy pro použití umělé inteligence na bojišti, s čímž už Pentagon začal.