Článek
„Společně bychom měli dosáhnout nové formy prosperity pro všechny lidi, což znamená inovace, volný a spravedlivý obchod a ochranu naší střední třídy,“ řekl Macron v úvodním projevu. „Společně budeme schopni jednat efektivně pro naši planetu,“ uvedl také.
Hned na úvod tedy dal najevo, že mu jde volný obchod a ochranu životního prostředí, což jsou oblasti zcela cizí americkému prezidentovi.
Trump se naopak v projevu zaměřil na 214 let dlouhé přátelství obou zemí a své osobní přátelství s Macronem, kterého považuje za nejdůvěryhodnějšího ze všech evropských spojenců.
„Nádherné přátelství, které jsme rozvinuli během posledního roku, je důkazem historického přátelství mezi našimi dvěma národy,” řekl.
Americký prezident Donald Trump vítá francouzského prezidenta Emmanuela Macrona
Macron se během třídenní návštěvy pokusí vyjednat, aby Spojené státy neuvalily clo na evropskou ocel a hliník. „Nemůžete vést obchodní válku se spojencem,“ uvedl francouzský prezident ještě před odjezdem do USA.
Po jednání Macron řekl, že aktuálně obchodní válka nehrozí. Trump sdělil, že obchodování s Francií je vyvážené a že by si raději místo společné dohody s Evropskou unií přál bilaterální ujednání přímo s Paříží.
Spor o Írán
Macron hlavně chtěl Trumpa přesvědčit, aby nevypovídal dohodu o íránském jaderném programu, kterou americký prezident už dříve označil za „nejhorší dohodu, která byla kdy vyjednána“.
Trump i v úterý dohodu označil za „šílenou“ a „strašnou“ a řekl, že v takové podobě nikdy neměla vzniknout. Vadí mu, že dohoda neřeší íránské balistické rakety a vměšování Teheránu do syrské a jemenské občanské války.
Nakonec zřejmě Macron přijal americkou ideu. „Chceme pracovat na nové dohodě,” řekl po jednání. Dohodu považuje za klíčovou pro řešení situace na Blízkém východě.
Jak Macron uspěl ohledně žádosti, aby Trump nestahoval americké jednotky ze Sýrie, jasné není. Macron řekl jen, že se s Trumpem shodli na tom, že krize v Sýrii by měla být součástí širšího jednání s Íránem.
Americký prezident si nadále přeje stažení amerických vojáků. „Rád bych odešel ze Sýrie,” řekl po jednání Trump. Dodal však, že ani on, ani Macron nechtějí nechat Teheránu v oblasti volné ruce.
Americký prezident se příští měsíc musí rozhodnout, zda USA obnoví ekonomické sankce vůči Íránu, které byly zrušeny po podepsání dohody. Pravil, že pokud Íránci obnoví jaderný program „budou ve větších potížích než kdykoli předtím”.
Íránský prezident Hasan Rúhani mluví na vojenské přehlídce
Varování z Íránu
Írán už dříve varoval před důsledky, které by mohlo odstoupení od dohody mít. [celá zpráva] V úterý íránský prezident Hasan Rúhání hrozil opět. V projevu vysílaném státní televizí řekl, že se mají USA připravit na „vážné důsledky”, pokud od smlouvy odstoupí. Vláda i národ se budou podle něj důrazně bránit jakýmkoli léčkám lidí z Bílého domu. „Írán je připraven na veškeré možné situace,” řekl prezident.
Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Šamchání prohlásil, že by Írán mohl odstoupit od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). „Je to jedna ze tří možností, o nichž uvažujeme,” poznamenal.
Trump pochválil svou politiku ke KLDR
Trump také po jednání řekl, že Spojené státy budou při snaze o uvolnění napětí na Korejském poloostrově pokračovat v maximálním tlaku na KLDR.