Článek
„Cílem testu bylo zasáhnout ze vzduchu vypuštěnou balistickou raketu středního doletu,“ uvedl MDA. „To se nepodařilo splnit,“ dodal.
Test byl klíčový nejen kvůli tomu, že šlo o vylepšenou zvětšenou verzi vypuštěnou z pobřeží, ale také proto, že střela byla vypálena proti balistické raketě středního doletu, což jsou přesně ty střely, které mají ve výzbroji Írán a Severní Korea.
Žádné detaily k selhání MDA nezveřejnil, podotkl server The Diplomat, protože jde vzhledem k napětí s KLDR o citlivou záležitost.
Střela už jednou selhala, a to loni v červnu. Několikrát však byly testy úspěšné. Poprvé byla tato verze střely, vyvíjená společně Spojenými státy a Japonskem, odpálena v červnu 2015. Loni v únoru střela zaměřená na obranu proti severokorejským raketám zasáhla balistickou raketu středního doletu.
Verze rakety Raytheon Standard Missile SM-3, verze Block 2A je vpravo
Zatím není jasné, zda se kvůli neúspěšnému testu odloží zařazení střely do výzbroje, kde by měla být už letos.
Střela verze Block IIA má silnější motory a delší dolet, takže ochrání rozsáhlejší území. Má také větší a těžší hlavici s vylepšeným systémem sledování cíle, který ničí kinetickou energií, tedy silou úderu.
Vývoj systému, na němž se podílejí společnosti Raytheon a Mitsubishi, stál už tři miliardy dolarů, třetinu platilo Japonsko. Tokio míní vydat na protiraketovou obranu proti severokorejským a čínským střelám do roku 2023 dvě miliardy dolarů. Začátkem ledna Japonsko potvrdilo nákup čtyř těchto raket za 133 miliónů.
Raketa je klíčová i pro obranu evropských členů NATO a měla by být umístěna i na pozemní základně v Polsku. Varšava oznámila v březnu 2013, že na polském území bude rozmístěno 24 střel SM-3 Block IIA v rámci programu Evropského adaptivního přístupu (k obraně) EPAA 2018.
Střely mohou být umístěny i na odpalovacích zařízeních v Rumunsku, kde jsou zatím antirakety verze SM-3 Block IB. Oficiálně jsou tam kvůli hrozbě íránských raket, ty však lze lépe likvidovat z tureckých základen, takže jsou spíše obranou proti ruským střelám.