Trump sdílel vyfabrikované protimuslimské video, Bílý dům to hájí

Sandersová řekla, že je jedno, „jestli je to video skutečné”. „Hrozba je reálná, o tom prezident mluví a na to se zaměřuje.“

Mluvčí zároveň kritizovala média, že se zaměřují na nesprávnou věc, když poukazují na vyfabrikovanost sdílených videí. „Jeho cílem je propagovat silnou ochranu hranic a silnou národní bezpečnost. Prezident mluví o potřebě národní bezpečnosti a o výdajích na obranu a to jsou reálné věci, na tom není nic vyfabrikovaného. Potýká se s těmito reálnými hrozbami bez ohledu na to, jak se na to díváte,” hájí Sandersová Trumpa.

Americký prezident také podrážděně reagoval na kritiku z Velké Británie. Mluvčí britské premiérky označil za nesprávné, že Trump sdílí video britské radikálky, která šíří nenávist a rozděluje společnost. „Nestarejte se o mě, starejte se raději o islamistický terorismus ve Spojeném království,” vzkázal Trump Therese Mayové.

Ohradilo se i nizozemské velvyslanectví v USA, protože na jednom z videí, které šířila odsouzená tajemnice britské ultranacionalistické ultrapravicové strany Britain First Jayda Fransenová, je napadený nizozemský chlapec. Podle Fransenové mělo zachycovat útok muslima na chlapce s berlí. [celá zpráva]

„Na faktech záleží. Pachatel tohoto násilného činu byl narozen a vychován v Nizozemsku a byl odsouzen podle nizozemských zákonů. Trest si odpykal,“ uvedlo velvyslanectví v prohlášení.

K případu se pro Daily Mail vyjádřila i nizozemská policie s tím, že incident se stal před šesti měsíci v Monnickendamu 15 kilometrů od Amsterdamu. Mluvčí policie potvrdila, že útočník nebyl přistěhovalec: „Kluk na videu útočící na chlapce s berlemi je nizozemské národnosti.“

Nizozemský list De Telegraaf pak s odvoláním na své zdroje uvedl, že pachatel „není ani muslim“.

Záběry původně zveřejnila nizozemská stránka Dumpert.nl, neuvedla však, že by útočil muslim. Poté, co na video upozornil Trump, web kontroval jeho vlastními slovy, když prezidentův tweet označil za „fake news“ neboli falešné zprávy. „Útočník nebyl muslim a ani imigrant, ale je hezké vyzkoušet Trumpíka,“ napsal Dumpert.nl.

Další video zachycuje lynčování mladíka na střeše. To pochází podle ABC z egyptské Alexandrie z 5. července 2013 po puči, při kterém se bouřili příznivci svrženého islamistického prezidenta Muhammada Mursího. Obětí byl podle Independentu mladý duchovní, který Mursího kritizoval. Celá verze podle ABC zachycuje, jak jsou shozeni z římsy dva muži a jednoho pak zasáhne do hlavy kámen. Podle agentury AP pak byli útočníci za zabití odsouzeni k trestu smrti.

Další video, na němž muslim rozbíjí porcelánovou sochu Panny Marie, se v říjnu 2013 objevilo na řadě syrských webových stránek. Podle nich bylo pořízeno v syrské křesťanské vesnici Jakúbíja a muž, který sochu upustí na zem, je místní islamistický vůdce. ABC si nechala video prověřit a ukázalo se, že muž mluví arabsky se syrským akcentem a říká, že není přípustné klanět se modlám.

List The New York Times uvedl, že duchovní byl tehdy členem syrské radikální Fronty An-Nusra, napojené na teroristickou síť Al-Káida. Později se připojil k Islámskému státu v syrském města Rakka, odkud pak uprchl a nakonec byl zadržen syrskými povstalci v Aleppu.

Videa šířila jednatřicetiletá Fransenová, dlouholetá exponentka ultranacionalistické ultrapravice spojená s bitkařskou Anglickou obrannou ligou. Loni byla loni odsouzena za napadení muslimky Sumayyah Sharpeové, která měla hidžáb. Přiznala, že Sharpeové řekla, že muslimky se musejí zahalovat, aby nebyly znásilněny, protože muslimové „nemohou ovládat své sexuální touhy“. Opět byla zadržena v květnu a propuštěna byla na kauci s podmínkou, že se nebude účastnit protestních shromáždění.

Tu ale nerespektovala, takže byla zadržena znovu v listopadu kvůli účasti na srpnovém protiteroristickém mítinku v Belfastu, kde se projevovala nenávistně.

Fransenová patří ke straně Britain First, která hlásá odmítání všeho cizího včetně marxismu, liberalismu, fašismu, nacionálního socialismu, politické korektnosti, eurofederalismu a islámu. Strana přišla v listopadu o registraci a nemůže se účastnit voleb, ve kterých nikdy neuspěla. Nedoložila, že údaje použité při registraci byly pravdivé a že zaplatila poplatek 25 liber (zhruba 720 korun).