„Byl jsem překvapen a vzbudilo to ve mně obavy. Jak bude vypadat reputace Spojených států, jestliže se toto nestane jenom mně, ale i dalším mezinárodním představitelům,“ svěřil se Bondevik stanici ABC7.

Ačkoli jeho kancelář před cestou kontaktovala americkou ambasádu v Oslu a ověřila si, že expremiérovi k cestě stačí jeho pas a povolení k cestě v elektronické podobě, imigračním úředníkům na mezinárodním letišti ve Washingtonu to v úterý odpoledne nestačilo. Viděli sice v jeho pasu poznámku, že se jedná o bývalého šéfa norské vlády, která je americkým spojencem v NATO, ale současně jim neušlo razítko svědčící o tom, že Bondevik navštívil v roce 2014 Írán. Expremiér tam tehdy letěl na konferenci o lidských právech.

Proč jste tady?

Imigrační úředníci Bondevika odvedli do místnosti mezi cestující z Blízkého východu a Afriky, kde 40 minut čekal, než ho vyslechnou. Výslech pak trval asi 20 minut. Úředníci se ho podle serveru Local kromě jiného ptali na to, co dělal v Íránu a proč přijel do USA. Přirozeně to nebyla první Bondevikova návštěva Spojených států.

Bondevik, který v současnosti působí na pozici předsedy Střediska pro mír a lidská práva v Oslu, byl propuštěn a mohl se ve čtvrtek zúčastnit setkání, které zahájil prezident Donald Trump.

Norský expremiér upřesnil, že to nebyl nedávný Trumpův protiimigrační výnos, na jehož základě byl na letišti zadržen, nýbrž opatření o přísnějších kontrolách, které zavedl už exprezident Barack Obama vůči občanům 38 zemí včetně Norska.