A zároveň po téměř 900 kilometrů dlouhé smuteční trase napříč ostrovem putuje urna se zpopelněným vůdcem a v opačném směru kopíruje jeho revoluční tažení ze Santiaga de Cuba do Havany, jež začalo o tři roky později po vylodění.

Kubánskou revoluci odstartoval 26. července 1953 nepovedený útok na kasárna Moncada, po kterém se Castro ocitl ve vězení. Dostal 15 let, po 22 měsících byl ale omilostněn.

Loď pro 12 lidí vezla 82 chlapů

Odešel do mexického exilu, kde spolu s bratrem Raúlem, argentinským lékařem Ernestem „Che“ Guevarou a dalšími Kubánci v emigraci začal chystat konečný boj proti Batistovi.

Portrét kubánských revolucionářů Fidela Castra a Che Guevary v Buenos Aires

Portrét kubánských revolucionářů Fidela Castra a Che Guevary v Buenos Aires

FOTO: Enrique Marcarian, Reuters

V přístavu Tuxpan si přes mexického obchodníka se zbraněmi koupili od americké dvojice za 15 tisíc dolarů motorovou jachtu Granma (Babička). Z Mexika vyrazili 25. listopadu 1956 a na Kubě se tehdy třicetiletý Castro a jeho 81 spolubojovníků vylodili 2. prosince jižně od obce Niquero na východě ostrova.

Che Guevara později tento moment realisticky označil „spíše za ztroskotání než přistání“. Už samotná cesta byla dobrodružná: 82 mužů strávilo na palubě bárky postavené v roce 1943 pro maximálně tucet lidí celý týden. Paluba byla tak přeplněná, že se museli střídat, kdo bude sedět a kdo stát, zatímco plavidlo zápolilo s rozbouřeným mořem. Když dorazili na Kubu, byli promočení na kost a bez jídla.

Později se Castrovi barbudos – „vousáči“ – přesunuli do pohoří Sierra Maestra. V řadě ozbrojených střetů získali nové zbraně a počet jejich příznivců mezi místními rolníky neustále stoupal.

„Nápad šílenců“

Ofenzíva armády, kterou chtěl Batista v létě 1958 s barbudos skoncovat, skončila krachem. Američané, kteří mu zpočátku dodávali zbraně, nakonec pomoc zastavili, a když mu během silvestrovského večera 1958 byla doručena zpráva, že Santa Clara – město v centrální části Kuby – padla, sbalil kufry a odletěl do exilu.

Fidel, který později označil plavbu Granmy za „nápad šílenců“, se tři roky poté přiklonil k socialismu, když se jeho země stala závislou na masívní hospodářské podpoře Moskvy.

Granma je nyní vystavena v pavilónu u havanského Muzea revoluce. A Castrova urna se právě v noci na čtvrtek symbolicky setkala s ostatky Che Guevary uloženými v mauzoleu ve městě Santa Clara.