Hlavní obsah

Půl života čekal na popravu za čin, který nespáchal. Nejtěžší je zůstat slušný, říká

Američan Nick Yarris strávil polovinu života ve vězení jako čekatel na vykonání trestu smrti. Nakonec ho propustili, protože se prokázalo, že znásilnění a vraždu, za které ho odsoudili, nespáchal. „Nejtěžší je zůstat slušným člověkem, když vám ostatní lidé ubližují,” napsal ve své druhé, čerstvě vydané knize Yarris, který bojuje za to, aby byl trest smrti zrušen.

Foto: Profimedia.cz

Nick Yarris

Článek

„Věřím, že to, že jsem byl 22 let odsouzeným na smrt, mi nakonec zachránilo život,“ citoval 55letého Yarrise server BBC.

Američanovi, který nyní žije ve Velké Británii, kde se šťastně oženil a stal se otcem, se staly osudným drogy a lži, do nichž se zapletl. Psal se rok 1981. Tehdy mu bylo dvacet let, byl drogově závislý a vezl se s kamarádem v autě, které bylo kradené. Když jejich vozidlo zastavil policista, došlo na násilnou hádku, po níž mladík stanul u soudu jako obviněný z pokusu o vraždu policisty. Nakonec ho ale odsoudili „jen“ za krádež vozu.

Mladík chtěl z vězení ven, a tak si vymyslel historiku, že zná pachatele únosu a vraždy Lindy May Craigové v Delaware. Zločin si tehdy vysloužil pozornost široké veřejnosti. Yarris si bláhově myslel, že ho pak po dohodě propustí, a za vraha označil muže, o němž si myslel, že už zemřel. Dotyčný ale žil, a na Yarrise se tak sneslo nové podezření, že vrah je on sám. „Byl jsem jen zoufalý, drogami zkažený kluk, který neví, jak se dostat z vězení,“ líčí dnes Yarris.

Soud byl nemilosrdný, verdikt zněl: trest smrti.

Vztek ho za pár let přešel

Yarris pak strávil 14 let na vězeňské samotce a občas ho dozorci bili tak, že mu poškodili oční rohovku. Dvaadvacet z třiadvaceti let, které v různých věznicích strávil, věřil, že skončí na elektrickém křesle.

Yarris dnes říká, že mu to trvalo pár let, než ho opustil vztek a sebelítost, a začal mít svůj život zase rád a vzdělávat se. „Chtěl jsem před popravou pronést výmluvné prohlášení,“ vysvětluje. Studoval však také psychologii a snažil se na sobě pracovat. Četl publikace o právu a romány a poslouchal rozhlas. O pracovních dnech směl v cele půl hodiny cvičit.

V roce 1985 se rozhodl, že uteče, a útěk se mu zdařil. Dostal se na Floridu, ale pak se rozhodl vzdát se policii.

Foto: Profimedia.cz

Yarris se před třemi lety ve Velké Británii oženil a stal se otcem. Na snímku je s manželkou Jess Stubleyovou.

Přezkoumání se vleklo

Když se koncem 80. let objevila možnost rozboru DNA, byl Yarris prvním na smrt odsouzeným vězněm, který požádal o provedení testů a přehodnocení svého případu. To ale trvalo roky, přičemž se stala i nehoda, při níž během přepravy biologického materiálu do laboratoře byly vzorky poškozeny a důkazy nenávratně ztraceny.

Už se psal rok 2002 a frustrovaný Yarris řekl právníkovi, ať už jeho jménem nepodává žádná odvolání, aby urychlil svou smrt. Pak ale soud nařídil provedení posledního rozboru - a ten ukázal na Yarrisovu nevinu.

Vrah Lindy Craigové nebyl nikdy odhalen a z Yarrise je hlasitý odpůrce trestu smrti. Se svou minulostí je ale smířený: „Beru ji jako starý film, který mě poznamenal, ale dnes už mě tolik netrápí. Kdybych nešel do vězení, tak by můj život teď nebyl tak dobrý“.

Reklama

Výběr článků

Načítám