Za překvapení označují analytici fakt, že zatímco kandidátka tradičně levicové strany získávala spíše od velkých dárců, Trump dokázal přesvědčit nečekaně vysoké množství drobných přispěvatelů. Celkové výsledky nicméně zčásti nahrávají zlým jazykům, které o Trumpovi tvrdí, že je především magnátem a showmanem, jenž v kampani prostě „hraje roli miliardáře“, ale jeho skutečná finanční situace zase tak růžová není.

KOMENTÁŘ DNE:
Selhání konzervativců – Konzervativci v Evropě i USA
v současnosti houfně přebíhají k nacionalistickému populismu, všímá si v komentáři Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Letos byla každopádně úspěšnější bývalá ministryně zahraničí, která podle říjnových údajů Federální volební komise na kampaň včetně samofinancování získala 616,5 miliónu dolarů (15 mld. Kč), zatímco Trumpovy finanční zdroje činily 221,2 miliónu dolarů (5,4 mld. Kč).

 ClintonováTrump
Objem financí získaných na kampaň616,5 mil. dolarů221,2 mil. dolarů
Počet lidí sledujících kandidáty na Twitteru10 miliónů12,8 miliónu
Počet zaslaných tweetů942533 800
Počet „lajků“ na Facebooku7,6 miliónu11,8 miliónu

Čísla vyhlížející v porovnání s evropskými poměry závratně poněkud ztratí údernost při nahlédnutí do výdajové části kandidátských rozpočtů. Zásadní suma – v případě Clintonové podle listu The New York Times až třetina jejích celkových výdajů – padne na platy volebního týmu čítajícího přes 700 lidí. Další částky jsou spojeny s téměř každodenními přelety ze státu do státu a organizací jednotlivých mítinků, které oba soupeři v rozhodujících posledních týdnech zvládají i tři denně.

Na obrazovkách kralovala Hillary

Stěžejní cestou pro oslovení amerických voličů zůstávají přes rostoucí vliv internetu televizní reklamy, v nichž i díky většímu množství zdrojů dominovala Clintonová. Například v průběhu srpna jí patřily téměř čtyři pětiny reklamního času, který byl v televizích věnován prezidentským volbám.

Tvář Trumpa, který právě v srpnu teprve několik měsíců po své soupeřce začal s prvními televizními spoty, se tak dostala do výrazně menšího počtu domácností. Naopak na sociálních sítích se ukázal Trump jako daleko svižnější kandidát. Činil se zejména na Twitteru, ale i na Facebooku.

Do letošní kampaně se výrazně promítla změna pravidel povolená v roce 2010 nejvyšším soudem, který zrušil omezení na výši finančních příspěvků prostřednictvím zmíněných skupin stojících mimo strany, známých pod zkratkou Super PAC. Tato zásadní úprava, o niž se svou žalobou zasloužila jedna z konzervativních skupin koordinujících dárcovské příspěvky, však paradoxně více přispěla do rozpočtu Clintonové. Její kampaň od zmíněných skupin získala dvakrát více peněz, než se podařilo Trumpovi.

Newyorského miliardáře, který si na rozdíl od primárek kampaň prakticky vůbec nefinancuje z vlastních zdrojů, totiž odmítli podpořit dříve velmi štědří dárci, mezi nimi například sourozenci Charles a David Kochovi, kteří své milióny raději nasměrovali do kampaní republikánů usilujících o křesla v Kongresu.

Trump se tento zjevný handicap snaží využít alespoň verbálně a osočuje Clintonovou ze spojení s penězi z bank z Wall Street, které označuje za symbol zkaženosti političky dlouhá desetiletí provázané s politickým i ekonomickým establishmentem.

Trump už taky vyhrál. V Izraeli

Donald Trump má nicméně za sebou první vítězství v zahraničních volbách, a to v Izraeli. Podle průzkumu mezi lidmi opouštějícími volební místnosti tam získal 49 procent hlasů z 200 tisíc oprávněných amerických voličů žijících v židovském státě.

Ve srovnání s minulými volbami však Trump nemůže hovořit ani náznakem o triumfu – v roce 2012 republikánský kandidát Mitt Romney získal 85 procent všech amerických hlasů z Izraele.

Může si za to nejspíš jen a jen sám – ve svých projevech se často pohyboval na hranici antisemitismu, když například obvinil Clintonovou „z nadbíhání bankovním plutokratům, usilujícím o zničení svrchovanosti Spojených států“. Podobný slovník až příliš připomíná tradiční antisemitské pamflety. Určitě mu nepomohlo ani to, že jej otevřeně podpořil hlavní časopis Ku-klux-klanu.