„Zopakoval jsem nabídku našich expertů, našich zkušeností, které jsme schopni nabídnout dalším zemím, které budou usilovat o to, aby se tohoto procesu posílení bezpečnosti účastnily," uvedl ke svému projevu premiér. Česko má podle něj v oblasti výjimečné know-how, které může nabídnout. Na programu, který vedl ke snížení počtu zemí s vysoce obohaceným uranem, se již dříve podílel Ústav jaderného výzkumu v Řeži.

Debata na pátečním zasedání, kterého se účastní více než 50 zemí, byla podle Sobotky ve stínu rostoucí frekvence teroristických útoků, zejména toho březnového z Belgie. "Ukazuje se, že to riziko terorismu je stále větší a podle expertů a vyjádření řady hlav států, která tady zazněla, existuje i reálné riziko, že teroristé budou usilovat o to, aby se dostali k obohacenému jadernému palivu a zneužili ho pro teroristické útoky," poznamenal také.

Rusko se neúčastní

Právě proto se debata vedla o pokračování procesu stahování obohaceného jaderného paliva, posílení kyberbezpečnosti nebo bezpečnosti jaderných elektráren. Ty se budou v rámci auditu národní bezpečnosti prověřovat i v Česku.

Washingtonského summitu se na rozdíl od jaderných mocností, jako je Čína, Francie nebo Británie, neúčastní Rusko, Sobotka ale věří, že dříve, nebo později Moskva do procesu vtažena bude. Už nyní se podle něj účastní repatriace jaderného paliva do země původu i debat v jiných formátech.

Na okraj summitu se český premiér setkal s prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem. Premiér řekl, že ho ocenil za propuštění několika politických vězňů na přelomu roku. "Já to vidím jako velmi důležité gesto z jeho strany," podotkl Sobotka. Zároveň zdůraznil, že pokud má dojít k posilování vazeb mez Evropskou unií a touto kavkazskou zemí, bude téma dodržování lidských práv hrát důležitou roli.