Byla natolik masívní, že jinak rezervované vědce vyburcovala k vydání stanoviska, jímž se snažili uklidnit paniku: „Všechny tyto zvěsti jsou naprosto falešné,“ uvedli.

„NASA v žádném případě nevydala prohlášení týkající se sedmi či čtrnácti dnů tmy v listopadu způsobené sluneční bouří,“ napsal úřad. Pokud jde ovšem o nebezpečí, jimž solární bouře hrozí, nejde vůbec o divokou fantazii. „Jsou reálnou a aktuální hrozbou,“ potvrdil před týdnem listu Washington Post Bill Murtagh, odpovědný činitel Bílého domu.

Prognóza samotné NASA totiž upozorňuje, že v příštích deseti letech existuje 12procentní možnost, že Zemi zasáhne zvlášť silná solární bouře. Výron sluneční koronární hmoty by Zemi vystavil prudkému příboji elektronů, vyřazena by byla elektrická a komunikační síť, radioprovoz, televizní a rozhlasové vysílání atd. Škody jen v USA by podle odhadů dosáhly dvou a více biliónů dolarů.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Masivní erupce na Slunci. Záznam ze 7. května. Zdroj: Reuters

Hrozba už před třemi lety

Podobné hrozbě se Země vyhnula před třemi lety. Tehdy ji solární bouře díky magnetickému poli naší planety jen těsně minula. Podle expertů bychom jinak odstraňovali následky ještě dnes.

Bílý dům nové riziko solární smršti bere vážně a už zveřejnil strategii připravenosti k úderu živlu počínaje lepší předpovědí, přes reakci na pohromy a obnovu, koordinaci institucí, mezinárodní součinnost až po vzdělávání.

Největší dosud zaznamenaná událost tohoto druhu se odehrála v roce 1859. Koronární hmota byla vržena k Zemi takovou silou, že urazila 150 miliónů kilometrů za 17 hodin 40 minut místo obvyklých tří dnů.

Polární záře byla tehdy vidět i na Kubě a Havaji, telegrafní spojení selhalo, výboje zranily obsluhu, rozvody elektřiny jiskřily. Telegraf byl ale tehdy novou záležitostí.