Mexická média popsala případ Alondry Lunaové Núňezové jako trapný omyl bezpečnostních složek a justice. Na základě žádosti Interpolu federální policie v severomexickém městě Guanajuato násilím odvlekla bránící se a vzpouzející se dívku ze školy a odvezla ji na hranici s USA. Odtamtud ji američtí policisté dopravili do Texasu k ženě, která ji označila za svou dceru unesenou bývalým partnerem.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Soud jednou rozhodl, a tak už nikdo nepřemýšlel

Nic nepomohlo, že její skuteční rodiče před policejní akcí doložili úřadům její rodný a křestní list a řadu rodinných fotografií od kolébky po středoškolský věk.

"Soudkyně řekla, ´Je to ona´, a bylo to," popsala Lunaová ve středu AP začátek své traumatizující cesty poté, co se po téměř týdnu stráveném v Texasu vrátila domů.

Soud uznal svou chybu poté, co test DNA jednoznačně vyloučil, že by byla dcerou, kterou postrádala americká matka.

Vše se prý točilo kolem jizvy, kterou měla Lunaová i hledaná dívka na obličeji. Lišila se však v jednom podstatném detailu. "Ona ji měla nad okem, já na nose," popisovala dívka po šťastném znovushledání s rodinou.

Žena v dívce viděla svou unesenou dceru

Její domnělá matka Dorotea Garcíaová v ní prý ihned poté, co jí policie dívku předala, viděla osm let pohřešovanou dceru. "Lidé, kteří mě znají, nepotřebují vysvětlovat to, co se stalo," řekla AP žena, která pátrá po dceři se stejným jménem Alondra od roku 2007, kdy byla unesena.

Soudkyně Cinthia Mercadová se prý snažila především zajistit, aby byly dodrženy mezinárodní dohody o boji proti přeshraničním únosům dětí. V jejich rámci již putovala přes hranice řada navrácených dětí, po mnohých včetně Alondry Díazové Garcíaové však dlouhá léta úřady marně pátrají.