Poslanci o návrhu debatovali šest hodin, když ho předtím schválil Senát. Opozici se nelíbilo to, že nad odposlechy už nemá mít kontrolu tajná služba, nýbrž generální prokuratura. Poukazovali přitom na spojení prokuratury s prezidentkou Fernándezovou.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Zákon navíc podle opozičních zákonodárců dává širší pravomoci vojenské rozvědce.

Nová služba má vzniknout do tří měsíců od chvíle, kdy zákon podepíše prezidentka.

Fernándezová poukazovala na špinavou hru, kterou sehrála SI v Nismanově případě. Argumentovala také tím, že je třeba tajnou službu reformovat, protože její dosavadní struktura ještě z dob vlády junty je přežitá.

Zabitý prokurátor vinil prezidentku

Opoziční poslanec Manuel Garrido naopak tvrdí, že nový zákon má zakrýt podezřelé okolnosti smrti žalobce Nismana z poloviny ledna. Nisman krátce před svou smrtí obvinil prezidentku Fernándezovou z krytí vrahů 85 lidí z židovského střediska v Buenos Aires v roce 1994. Útočníci byli podle něj napojení na Írán a Fernándezová se společně s ministrem zahraničí Hectorem Timermanem snažila stopy zamést kvůli obchodní dohodě s Teheránem.

Prezidentka tvrdí, že Nismana zneužili lidé z SI.

Úřady zprvu tvrdily, že prokurátor spáchal sebevraždu, sama Fernándezová však později uvedla, že ho někdo zabil.