Pokud tomu tak nebude, zbaví nabroušení republikáni prezidenta poslední možnosti k prosazování legislativních iniciativ ve zbývajících dvou letech jeho funkčního období.

Už nyní vládní Washington v podstatě nefunguje. Sněmovní republikáni blokují vše, co přijde z Bílého domu, a jejich pravicové křídlo napojené na konzervativní hnutí Čajových párty si brousí zuby na zrušení Obamovy zdravotní reformy a sní o ústavní žalobě proti němu.

Republikáni chystají odvetu

Volí se 438 poslanců Sněmovny a skoro třetina 100členného Senátu (36 mandátů). Kromě toho Američané volí 36 z padesáti guvernérů a rozhodují v místních referendech. Kaliforňané se například vyjádří, zda svůj stát rozdělit na šest samostatných celků.

Pro republikány to vypadá dobře, i pokud jde o účast.Robert Erikson Kolumbijská univerzita

Předčasné hlasování, které běží už týden, dává podle průzkumů celkově náskok republikánům. Ti jsou rozhorlení a žene je naděje, že pokud ovládnou i horní komoru Kongresu, konečně skoncují s Obamovou politikou. „Až vyhrajeme, uvidíte, jak budou zákony schvalovány,“ nechal se slyšet republikánský senátor Rand Paul.
Demokraté na opětné získání většiny ve Sněmovně ani nepomýšlejí – jde jim právě jen o to, uhájit aspoň Senát. A nevypadá to pro ně nijak růžově: stačí, aby přišli o pouhých šest křesel, což je reálné.

„Podle nás jde o osm deset států, v nichž je to na hraně,“ říká Rob Collins, ředitel republikánské kampaně do Senátu. Jen v těchto státech obě strany vynaložily na TV inzerci 423 miliónů dolarů (9,4 mld. Kč).

Jeden z rozhodujících soubojů se odehrává v Severní Karolíně. Mandát tam obhajuje demokratická senátorka Kay Haganová, která v roce 2008 vyhrála na vlně Obamových hesel „Naděje“ a „Změny“.

Nyní se prezentuje jako politička středu, avšak oponent Thom Tillis jí prezidenta otlouká o hlavu, kde může, s tím, že z devadesáti procent hlasovala pro jeho legislativní návrhy. Haganová a její kolegové v dalších státech Obamu na mítinky nezvali. Prezidentovy preference se propadly pod 40 procent i kvůli jeho nepřesvědčivému přístupu k lavině ilegálních imigrantů ze Střední Ameriky, k obavám z šíření eboly a z nástupu Islámského státu.

Plebiscit za 82 miliard
Po dvou letech se opět volí všech 435 poslanců Sněmovny. Republikáni v ní mají většinu 233 ku 199, zbývající tři křesla jsou neobsazená.
Ve hře je i 36 křesel ve 100členném Senátu kontrolovaném demokraty poměrem 53 : 45. Dva nezávislí senátoři je podporují.
Ovládnou-li republikáni i Senát, prohloubí legislativní izolaci prezidenta Baracka Obamy a pokusí se zvrátit jeho reformy.
Jde o dosud nejdražší volby do Kongresu: kandidáti, jejich strany a zájmové skupiny vynaložili 3,67 miliardy dolarů (téměř 82 mld. Kč).
Američané rovněž rozhodují o guvernérech v 36 z padesáti států. V některých se volí i do místní legislativy, starostové měst a na pořadu jsou i místní referenda.
Voličská účast v poločase mezi prezidentskými volbami nepřesáhla od roku 1970 čtyřicet procent.

„Pro republikány to vypadá dobře a demokraté jsou v nevýhodě, pokud jde o účast,“ soudí politolog Robert Erikson z Kolumbijské univerzity. Mobilizovat voliče byla vždy Obamova silná stránka a demokraté právě dnes spoléhají především na Afroameričany.

Obama mobilizoval Afroameričany

Černoši i další menšiny už také nejsou tak plni zápalu pro Obamu jako dřív. Nicméně prezident v několika vystoupeních burcoval je a všechny stoupence, aby přišli k urnám. V témže duchu dal interview několika stanicím s převážně černošským posluchačstvem. Proti demokratům ale hovoří jak všeobecně nižší zájem o volby do Kongresu v poločase mezi prezidentskými, tak trendy minulých let. Zatímco 55 procent republikánů si je jisto, že přijdou hlasovat, z demokratů je o tom přesvědčeno jen 47 procent.

Navíc prezidentova strana v kongresových volbách od roku 1934 vždy ztratila křesla, což platí dvojnásob, konají-li se v prezidentově šestém roce v úřadě. Všechny předpovědi nicméně blednou před realitou volebního dne, kterou může zamíchat buď neočekávaně vysoká účast, nebo naopak špatné počasí, kdy mnoho lidí prostě zůstane doma.